36 Nm

Ugljan – zátoka Kuklica

Ist

Dorazili jsme k břehu Zadaru a s láskou jsme shlédli děravé schody – rozuměj vodní varhany. Silou naší lodě a umu kapitánova se tyto varhany podařilo rozeznít, leč skladatelův um nás neoslnil. Ani na podruhé.

PS: Karel není Karel. Je to HAL 9000.

Po dopoledni stráveném četbou a společenskými hrami zastavujeme v klidné zátoce na Molatu, šnorchlujeme (resp. hledáme a lovíme ztracené šnorchly), dohráváme Citadelu, kterou mocným finišem vítězí černý kůň Květa.

Po vyjetí z Molatu objevujeme obří (!) vlny a vítr, máme minimálně 60° náklon a je to prostě mazec! Cílem je vrak potopený před 30 lety, bohužel vlny nám znemožnily k němu doplavat a ani člunem to není žádná hitparáda. Koupou se jen ti největší nejhrdinštější odvážlivci (já) a kotníček smočí I Květa.

Už jsme odjeli, vlny nic moc, ale vidíme duhový puntík!

Večer
Kotvíme na Istu po vyzkoušení několika bójek. Následovala akce sekaná (která se velmi vyvedla). Celá posádka se následně pustila do hraní nekonečné hry Šalingrad, kterou po 6 hodinách lítého boje ve slunečních brýlích vyhráli všichni kromě Zdendy a Ondry.

V zápalu hry si 90% posádky nevšimlo zteče nepřátelské flotily – předvoj nahá Blanka odpoutávala pozornost, následně doplula trestná výprava ve složení Franta, Terka a Honza ve člunu. Poté, co se Blanka oděla, pohostili jsme je vínem a předstírali přátelskost, abychom nevzbudili sebemenší stín pochybnosti o našich úmyslech.

Po jejich odplutí jsme posečkali, až bude na lodi A2 naprostý klid a spředli ďábelský plán, který jednou vstoupí do análů námořnické strategie, vojenské taktiky a zrady. Pod rouškou tmy se ve 3 ráno tiše plíží náš člun s osazením Ondra a Zdeněk směrem k nepřátelské lodi A2. Frekvence zabírání pádlem 1 úder za 35 vteřin, cíl – pozapomenutý fendr na levé straně zádi, metafora lajdáctví posádky A2, která nemůže zůstat nepotrestána!

Za 10 minut máme o fendr víc! A to je jen ZAČÁTEK!