2013 09 | MOLAT – Lodní deník
Den 1
2.9 Nm
Sukošan – marina Dalmacia
Ugljan – zátoka Kuklica
19:05
Parkujeme na mooring. Ondra mistrně přistává. Zátoka Kuklica – cena 312 Kn.
20:00
Poprvé jsme vyrazili za novým mořským dobrodružstvím již v den nalodění. Zdenda se sice obával své kapitánské mořské nemoci + nevolnosti z jízdy v Radkově podání předjíždění na dálnici za využívání tempomatu. Nicméně většinové demokratické hlasování se po prvním smočení v moři usneslo, že poplujeme o kus dál. Ondra navrhl restauraci na protějším ostrově Ugljan, kde se dá parkovat na mole. Protože Sukošan vypadal docela jako díra, navíc poměrně daleko od megalomanské mariny, návrh byl vřele přijat. Ondra poprvé mistrně vyplul z mariny a za přízně větru plujeme na plachty.
Dovolená začíná slibně v místní restauraci skvěle večeříme a seznamujeme se s Kasiou.
22:50
Jsme po vynikající večeři úplně přejezení. Po cestě na loď jsme si dali ještě zmrzlinu, kterou nám zmrzlinář za 6 Kn formoval do nejbizarnějších tvarů. Už víme, že ve společnosti poláků nemáme používat sloveso CHÁPAT.
První plavba
Popocházíme po pevnině, předání plavidla potrvá. Plavčíci počítají plachty, provazy, prohlíží poruchy. Pěkně pomalu. Pokud přehlédneme potrhané plachty, pojedeme. Poslední proklepnutí podpalubí. Pochybujeme. Popluje pochybné plavidlo? Plavčíci přikyvují.
Pche. Posledně přežilo podstatnější průsery. Potvrdíme převzetí, plavčíci prchají. Přesun pevnina – plavidlo. Přesypeme piva, polosušené potraviny, ploutve, ponožky palubního prosťáčka (posledně použity pro pohodlnější parkování plavidla). Připraveno. Podklopneme prkno.
První přípitek Poseidonovi.
Po prvním přistání před pěknou písečnou pláží přichází první pokoupání. Před přistáním pochopitelně podávána potrava. Přímo princeznovská. Pak prostě plavba. Při pokoupání potkáváme průsvitnou píchavou podmořskou potvůrku. Pluje při Peťce. Poobědváme.
Den 2
31.4 Nm
Ugljan – zátoka Kuklice
Dugi Otok – zátoka Pantera
11:00
Míjí nás Jadrolinija Jarine
12:00
Kotvíme na první koupačku z lodi v zátoce Dumbočica. Je pořád úplné bezvětří, takže dáme oběd po cestě na Molat.
14:14
Kotvíme v zátoce Podgorica na Molatu
15:55
Potápění u vraku – Jarda a Radek na průzkumu – Jarda chvíli hledá vrak, než ho mezi zaparkovanými jachtami najde.
17:10
Ukotvení na bójce v zátoce Pantera
18:00
Fakultativní výlet na maják Veli Rat na nejsevernějším cípu Dugiho Otoku. U majáku objeveny houpačky na stromě – následovalo velké štěstí a dětská radost. Poté kýčovité focení skupiny s majákem i bez a dožadování se občerstvení v bufáči v kempu vedle majáku.
Výběrčí za parkování chtěl po nás 30 Euro za bójku, po trapasu s uplácením za piva jsme mu raději zaplatili – dřívější informace z tohoto deníku už tudíž neplatí :( Grr
21:00
Čekání na večeři – vaří Ondra a Kasia – tedy Ondra spíš zdržuje, ale on tomu říká, že pomáhá. Večeře přichází v poslední vteřině před tím, než jsme si začali okusovat prsty navzájem.
Poté někteří otužilci využili možnosti koupání s obrněnkami a na palubě se tančila salsa a swing.
Den 3
37 Nm
Dugi Otok – zátoka Pantera
Dugi Otok – zátoka Telašćica
11:30
Excelentní vyplutí z bójky na plachty bez motoru!
14:30
Zátoka Bokašin. Plavecko-člunový výlet do bunkru. V bunkru byla chodba a v ní netopýr. A taky chorvatští zpěváci zpívající koupaje se nazí.
17:10
Vela Rava – přistání na molu před obchodem, který byl ale zavřený. Jsme bez pečiva na snídani a začíná vzrůstat nervozita, že umřeme hlady.
Vaří se svačino-večeře. Včerejší s láskou vařené špagety.
Zdenda: „Lada leží na stěně a čte si“
cca 21
Chytáme už za tmy bójku v Telašćici. Při připlouvání do zátoky nás ještě přivítala objednaná skupinka delfínů. Nad kopci sa blýská, ale hromy nebijů, tak je to OK.
poté
Po skvělé večeřo-večeři a chvilce bezúčelného bloumání zahajujeme letošní pokrovou sezónu. Do úvodního mače nastoupili hráči plni energie, která je po pětihodinovém hraní jedné série lehce omrzela. Finální válku nervů charakterizovalo hrobové ticho přerušováno nervydrásajícími výkřiky „kurva mě už to nebaví, chci jít spát“. Nejvyspalejší byl asi Ondra, neb vyhrál.
Venku bylo mezitím krásné nebe a kolem lodi skotačili delfíni.
Den 4
35.8 Nm
Dugi Otok – zátoka Telašćica
Kakan
6:30
Zdenda + Ladička i Peťka vstávali a hned se koupali! :)
8:14
Přijela samoška a zachránila snídani, koblížky a chleba :)
8:27
Peťa: „Támhle! Už ta ryba žere hovno“ :D
9:30
Návštěva oslíků u jezera Mir. Vítali nás hýkáním už z dálky, hned jak jsme přistáli na bójku. Po přistání ale začalo pršet, což nám po 20 minutách přestalo vadit a vyrazili jsme na břeh. Hned jak jsme vystoupili ze člunu, se udělalo krásně. Tak jsme se při výstupu na útesy notně zapotili. Někteří z účasatníků výletu si ale prozíravě vzali na sebe plavky a mohli se tak hned zchladit v jezeře Mir, které sice bylo o dobré tři stupně teplejší než moře, ale i tak dost osvěžující.
13:20
Kapitán odměněn jízdou na člunu za lodí
14:50
Kotvíme v zátoce na Žutu u Bizikovice. Loď mistrně navádí Radek. Oddáváme se fendrovým radovánkám a synchronizovaným skokům do vody.
16:22
Kaźy mi coś napisać no to pisze :) (dál budu potřebovat mezinárodní asistenci)
17:30
Nákup v malebně rozpracované vesničce Vrgada. Paní prodavačka z nás byla notně nervózní, ale bohatým nákupem jsme jí snad udělali radost.
K dovolené bych rozhodně Vrgadu nedoporučil. I ve dvoumetrové hloubce stále nebylo vidět dno.
21:20
Chytáme bójku na Kakanu opět za svitu baterky.
4:00
Jsme právě v centru bouřky, před kterou nás varoval člověk na Vrgadě. Bójka drží dobře i když se na ní docela vrtíme. Nárazy větru už ustávají. Od půlnoci foukal silný vítr od jihu. Bouřka nás potřetí otočila o 180° a přišla pak ze severu.
4:25
Je po bouřce. Trošku ještě prší, ale vítr ustává. Na severním horizontu už se protrhávají mraky.
Den 5
20.6 Nm
Kakan
Skradin
9:00
Vplouváme do ústí Krky. Pravobokem míjíme krásnou plachetnici, o níž se dohadujeme, že je buď z Chile, nebo Británie, případně Austrálie.
Míjíme rozestavěný hrad a pohřebiště fendrů. Most před námi.
Vešli jsme se. Ladička za kormidlem se bravurně pouští do slalomu.
11:00
Kotvíme v zátoce Beretuša a zkoušíme na vlastní kůži za doprovodu labuťáka Igora jestli je voda ještě slaná.
11:50
Úspěšně se vyvazujeme na mooring ve Skradinu.
Den 6
22.7 Nm
Skradin
Žirje – zátoka Vela Stupica
Ráno před vyplutím vyrazila Ladička s Peťkou na nákupy surovin na snídani, aby nasytily hladové krky zbytku posádky. Vzaly to zkratkou přes butiky, poštu, stihly si ochočit motýla, získat legálně a zadarmo rajčata a nejbližší cestou přes Šibenik si to rázovaly zpět do mariny. Po cestě potkaly nervozně vyhlížející zbytek posádky, čekající na něco k snědku. Během naší krátké nepřítomnosti šlo raději obstarat potravu několik dalších jedinců, jen kapitán na to ráno hodil bobek a teď spí ve své noře.
Peťka s Ladičkou pokračují v integraci mezi místní domorodce a vyrážejí do na pohled lákavé marinové restaurace. Po osmělení, na suchou zem do neznáma, vkračuje také Radek. Objednáváme kafe, vajíčka a croissant. Poté, co croissant Peti donášejí hodinu po kávě a mě vajíčka raději vůbecc (i přes opakované upozorňování vždy následovala ignorace), rozhodli jsme se nasadit svou asertivní tvář, zaplatit pouze část naší objednávky a nasraně vykráčet zpět k lodi. O integraci tu zde očividně nikdo nestojí – naše peněženky i národnost pro obsluhující nebyly tak zajímavé, jako ostatní majetnější hosté. Dobře jim tak, ještě nikdo nevěděl, že mají čest hostit muže s nejlepší diplomovou prací :) PCHE.
12:53
Vyplouváme. Po dlouhém čekání, než přestane pršet se konečně odhodláváme vyrazit. Shodou okolností ve stejný moment, jako britská megaloď Phaedra. Ta se ale nějak dlouho nemohla vyšmrdolit z mariny, tak jsme ji předjeli.
14:30
Krátce po vyplutí ale vysvitlo sluníčko a vypadá to na krásný letní den. A zatím co nás Phaedra ještě před Šibenikem předjela, zastavili jsme u sádky a koupili 3 kg čerstvých mušlí. Po důkladném očištění je teď Zdenda za vydatné pomoci ostatních vaří. Už se těším, až je ochutnáme :) To bude lepší mňamka než instantní polévky :)
18:00
Sledujeme přehlídku nejrůznějších typů mraků, včetně vodní smrště/hurikánu. Před námi se ale jako zázrajem rozráží a jedeme po sluníčku, na plachty. Ne moc rychle, ale pohyb to je. Ondra (povýšivší na kapitána směle nás vedoucího do nejrůznějších nebezpečenství) svým výkřikem „delfíni“ rozčísl podvečerní idylku, a my tak mohli sledovat radovánky početné rozskotačené rybí rodinky. Skákali tak vysoko, že Lada měla strach, že nám skočí do lodi, ale pak se uklidnila vědomím, že by je svými airbagy (© Lada) odrazila zpět do moře.
Den 7
38.6 Nm
Žirje – zátoka Vela Stupica
Sukošan – marina Dalmacia
8:15
Ladička a Zdenda se vydávají jako první na průzkumný výlet na zříceninu byzantské pevnosti z 5. století Gradinu?? (Gradici??) Po strastiplné cestě ve špatných botách nás vítá odměna v podobě úžasných výhledů na zátoku se zbytkem naší posádky i na otevřené moře s plachetnicemi. Po návratu se zbytek posádky rozhoduje vyrazit v našich invazivních spotách a vyráží rabovat na evninu. Zdenda, Ladička a Peťka zatím rabují společné zásoby v lednici a hodují spolu s ochočeným hejnem vos na 3 chodovém menu.
11:05
Po koupání v osvěžující vodě vyrážíme na poslední štreku tohoto ročníku. Vítr utichá.
14:50
Kotvíme v zátoce u Žminjaku na poslední koupačku a ještě k tomu ve vlnách. Obědváme vynikající kombinaci těstovin a masa „co loď dala“.
17:30
Stahujeme plachty, protože při maximálním náklonu na pravou stranu nám začal dřez nabírat vodu. Klárka po cestě do podpalubí objevila malou loužičku pod sporákem, načež jsme idenfitikovali zdroj jejího původu (nezavřený ventil dřezu). Voda už tekla po zdi. Ani po 10 minutách ještě pořád není všechna vyčerpána.
18:30
Ještě na chvíli vytahujeme plachty. V silném protiproudu to ale pomalu zpomaluje. Tak to po pár minutách balíme.