Dufour 365 Grand Large
Rok výroby: 2006
Délka: 10.81 m
Šířka: 3.65 m
Ponor: 1.8 m
Výtlak: 6,3 t
Voda: 265 l
Nafta: 90 l
Rok výroby: 2006
Délka: 10.81 m
Šířka: 3.65 m
Ponor: 1.8 m
Výtlak: 6,3 t
Voda: 265 l
Nafta: 90 l
O půl desáté vyzvedáváme u Grandu z Jachtbusu nového průvodce 888 přístavů a zátok + simkartu na internet. V dobré náladě čekáme o půl hodiny „dýl“, ale už se těšíme, co nás letos čeká.
Po desáté voláme Háni, že je nabíráme u práce, kde Hanka otročí i v noci. Po menší komplikaci se zakódováním dveří jedeme na tradiční nákup do Tesca. Vykoupili nám skoro všechny cidery, Mira chtěl něco neustále ochutnávat. Z Brna odjíždíme cca v 11:30 přes Břeclav, která by měla být méně ucpaná. Rychle se propleteme Vídní i díky Tomíkovi (Tom-Tom navigace). Cesta ubíhá nad očekávání dobře, jen odpočívadla jsou přeplněná. U hranic se Slovinskem dáváme kratší chruppauzu a pokračujem Slovinskem. Na hranicích nás Tomík zachraňuje podruhé – když nás navede na druhý přechod. Na místo určení dorážíme v půl deváté. Lodě ještě nejsou, původní mořeplavci se z nich teprce stěhují, my se seznamujeme s místní zvěřinou a pomáháme rakouským chlapcům nabít baterku. Rozhodneme se čekání zpříjemnit koupáním v moři, načež po cestě na pláž narážíme na marinový bazén, který vypadá skvěle a otevírá se v 10:00.
Zdenda s Ladičkou dají krátkou koupačku v moři na místní pláži (nic moc), ale plavčíci ok. Miro s Háňou mezi tím navštíví místní restaurant. Poté se dohodneme, že se přestěhujeme k bazénu, který je pohodlnější a blíže k našemu Jonathanu Silverovi. Následující relax u bazénu nemá chybu a trávíme zde celé odpoledne.
Svobodovi z Nosislavi jeli takto: Mikulov v 4:00 – Wien – Graz – Klagenfurt – sjezd 298km – hned levná benzinka OMV 1,04 €/l nafty, pak bez dálice na jih do hor – krásné pohledy a málo aut. Jen kolem Lublaně pakárna 50 km furt 60 km/h. Fakt super jízda bez aut.
Ráno
byl plán vstávat brzy, abychom mohli včas vyplout. Jirkla se nad ránem přesunul ven, kde usnul. Všichni se vzbudili podle plánu kolem 7:00. Vyrazili jsme do dobře zásobeného obchodu na poslední nákupy. Všichni jsme naladěni a připraveni k vyplutí, tudíž se začne opravovat WC, které špatně splachuje. Záchodové etudy trvají asi 2 hodiny, když se pikolík snaží vyměnit nejprve těsnění, aby nakonec vyměnil celé WC. Se zpožděním cca 3 hodin vyplouváme vstříc novým dobrodružstvím.
11:45
Nácvik muže přes palubu hned z ostra, trénujeme záchranu kempingového světýlka.
12:50
Propluli jsme mělčinou Plič Balun, kde nejmenší hloubka byla kolem 7 metrů.
14:20
Koupačka na otevřeném moři bez jištění. Byly krásné vlnky. Ladička málem nezvládla doplavat loĎ. Ale kapitán to jistil od kormidla a plynové páky (teda Ladičce to tak nepřipadlo, ale fakt jí nechtěl ujet).
15:00
Řídí paní kapitánová a pan kapitán odpočívá, protože je mu trošku nevolno z vln.
17:30
Snažíme se zakotvit v zátoce Ustrine. Než jsme ale stihli nahodit kotvu, přijel nějaký arogantní magor s motorovým člunem jak kráva a ještě při jízdě vpřed začal házet kotvu, abychom náhodou nestihli zakotvit. Sám pak začal nacouvávat do lodi, kvůli které jsme původně nechtěli kotvit my. Tak jsme zátoku vzdali a vyrazili jsme na mooring do Martinšćice.
19:00
Mooringujeme na mole v Martinšćici jako předposlední loĎ. Dostali jsme luxustní 2 mooringy, sousedi nám přádelsky přepodali mooring pro snazší převzetí. Chvilku Mirovi trvalo, než pochopil, jestli má táhnout nebo tlačit, ale nakonec jsme se uvázali a držíme parádně.
První jsme se rozhodli schladit nervy z naprvnídennááročnéavševyzkušující plavby a nahopkali jsme z mola do moře. Mirovi spadly spoďáry při skoku salta.
Po luxusním pocachtání jsme mokří z plážičky proběhli skrz místní restauraci a už suší jsme ve večerních outfitech vyrazili do městečka. Je to tu moc hezké a turisticky nezkažené. Na pobřeží jsou tu rozesety krásné domečky s přímým přístupem k malebným plážičkám.
Po procházce se zmrzlinkou v ruce jsme si pochutnali na extraluxusním leču našich mistrů (skoro) biozeleniny.
Městské molo v Martinšćici je parádní, parkování za 20 kn/1m. Připlatit se dá voda a elektřina a jsou k dispozici i umývárky, o kterých se ale dozvídáme pozdě a jsou otevřené jen do 21:00. Večer opět sílí vítr, jsme šťastní, že stojíme na mooringu a budeme mít klidnou noc.
8:05
Jsme po snídani za jízdy. Právě projíždíme kolem zátoky Ustrine a dost tu fučí. Raději se přibližujeme ke břehu, kde budeme lépe chráněni před severovýchodním větrem.
9:12
Bez zaváhání proplouváme průplavem u Osoru. Lodí je dnes málo, lidé ze břehu koukají. Nové městské molo v Osoru vypadá dost dobře, je to tip na příště k přenocování. Za Osorem je úplně jiné počasí – moře klidné, mírný vítr, hledáme místo ke koupání.
10:38
První koupání s potápěním. Kapitán je stále ze všeho nadšen, tentokrát z celoobličejové potápěčské masky, které si s kapitánovou Ladičkou zakoupili. Všichni kromě začtené Lenky vytahují z moře jednu mušli za druhou. Kapitán, stále nadšen, přiznává, že se s maskou špatně potápí. Ale je z ní stále nadšen.
Po koupání všichni čtou, někteří se snaží opít.
A Miro se plaval vyprázdnit a nestoupnul na žádného ježka (-:
Jedinými starostmi jsou pro nás odhadnutí, jak silný opalovací krém aplikovat a zda se pravidelně na slunci otáčet.
14:50
Parkujeme na bójce v zátoce Jadrišćica. Kluci už se koupou bez plavek. Ladička řádí na fendru. Hanka otálí se skokem do vody. Skočí do ní až po hlubokém zařezání spodku plavek, nicméně ani to nepomáhá pro jejich stabilitu po vskočení do vody.
Oproti předchozí zátoce už je tu trošku „provoz“, ale pořád je tu docela klídek. Na severním obzoru se rýsuje bouřka. Dáme oběd a uvidíme, co se z toho vyvine.
Nakonec jsme v zátoce zůstali a odpočívali. Kolem páté se totiž přes Lošinj hnala bouřkaa předpověď navíc varovala před silnými poryvy větru ze severovýchodu přes noc. V našem původně plánovaném cíli – Velkém Lošinji bychom tak byli úplně na ráně.
Tak jsme radši zprovoznili člun a motor a vyrazili jsme na výlet po pobřeží plný kontrastů. Když jsme se vydali doleva z místních předzahrádek na nás vyskočil jelínek a dokonce pak zapózoval pro pěkné foto. Uprostřed jsme chtě nechtě museli vždy projít přes restauraci. A po pár metrech napravo jsme dorazili do kempu. V basketbalovém mači s místními slovinskými reprezentanty dostala naše posádka pěkně zabrat.
Po výletu následovala chvilka šachu a příprava kapitánových palačinek. Šachy po náročném dvouapůlhodinovém boji vyhrál Jirka. Palačinek se všichni přejedli a odpadli o půl dvanácté do podpalubí.
Pozn.: Miro je ninja, v poslední sekundě před usnutím v kokpitu jediným chvatem zlikvidoval 5 vos najednou (když s posledním cuknutím před spánkem hodil na plechovku radlera víčko, aby se nedostaly ven).
Sekundoval mu samuraj Jirka, který likvidoval vosy příborovým nožem a ubil je starým chlebem.
8:45
Zatím je vzhůru jen Jirka a kapitán. Každou chvíli ale vyrazíme vstříc další pohodové zátoce, kde bychom se nasnídali.
10:10
Zátoka Kolorat – snídaňové posezení s rumovým aperitivem a předkrmovou palačinkou pro kapitána. Následuje koupačka a kakačka na břehu. Voda je trochu víc kalná, na potápění ideální podmínky nejsou, včera v zátoce to bylo lepší, ale i tak to vyla příjemná zátoka.
13:20
Nácvik vytažení a stažení hlavní plachty. Je to dost náročné i pro 3 lidi najednou (poprvé jedeme totiž s klasickou hlavní plachtou a ne rolovací do stěžně). Vítr dneska vůbec nefouká. Je solidní pařák.
15:00
Koupačka v zátoce na Rabu – Sv. Mara. Voda teploučká jak kafe, čisťoučká.
16:10
Právě kolem nás projel duhový jednorožec. A není to způsobené ani alkoholem či Mirovým hulením. Fakt!
18:00 – 19:20
Šlapadlo ve tvaru autíčka nás míjí po pravoboku. Lenka dočítá knihu, kapesníčky nestačí střídat. Civilizace. Shledáváme se s kapitánovou kolegyní, která po týdnu u moře zdolala svůj letošní plavecký rekord – vzdálenost od nafukovacích atrakcí k jachtě zdála se pro ni tak vyčerpávající, že si z prvu nechtěla dát ani welcome drink. Miro vylezl na jachtu z boku, Lenka dočetla knihu, ostatní osvěžující koupačka. Před vyplutím se snažíme najít přepínač na druhý zásobník vody. Zatím marně. Tíží nás čas. Čeká nás noc na ostrově bez sladké vody a trestaneckým táborem. Očekávám, že se do hledání druhého zásobníku brzy zapojí celý zbytek posádky.
20:00
Parkujeme bokem k molu na ostrově Goli. Zátoka Melina. Procházka následuje hned po telefonátu do mariny technikům, kterým jsme nahlásili nefunkční windmetr, a na dotaz, jak přepnout nádrže, jsme dostali odpověď, že nijak. Což tedy znamená, že jsme na pustém ostrově bez vody. No co už.
Vyrážíme tedy na prohlídku pracovního tábora, tedy toho co z něj zbývá. Potkáváme zajíce (nebo králíky), ovečky, beránka, ale hlavně žáby! Vůbec nechápeme, kde se tu vzaly.
Na večeři nás čekají epesní špagety z produkce dua Miro & Haník.
10:00
Chystá se snídaně. Do teď jsme v zátoce prakticky sami. Noc byla naprosto v pohodičce. Teď připlouvá první výletní člun.
Skoro všichni už máme za sebou ranní koupačku. V mořské vodě jsme už i umyli nádobí, protože sladká voda opravdu došla.
Trošku pofukuje, tak asi zkume po snídani chvilku plachtit.
11:40
Kotvíme v zátoce „u kardinálního znaku ⏫“. Koupačka. Miro oblažil pobřeží svými výtvory. Lenošíme.
13:00
Chvilka pro „fendrování“ při výjezdu ze zátoky. Vyzkoušeli to Miro i Jirka. Dále směřujeme na Grgur.
13:55
Kotvíme na Grguru. Molo před restaurací je 11-17. rezervované pro hosty restaurace, ale jsou na něm mooringy.
16:50
Zpomalili jsme na plné plachty natolik, že mohla celá posádka naskákat do vody. Dokonce i kapitán opustil loď po stažení plachet, které už máme čím dál lépe nacvičené – teda hlavně lazy-jackovou hlavní plachtu.
17:50
Prověřujeme krásné skalnaté zátoky nad Starou Baškou. Na velkou část z nich není jiný přístup než lodí. Miro se masochisticky kochá.
19:00
Príjazd do mariny pri meste Punat na ostrove Krk. Skoro všetci dali sprchu okrem pisateľa zaznamu. Lenka poznamenala, že Jirka je tam nejako dlho.
8:30
Ráno vstáváme v 8:30 a chystáme se na nákup. Ten odbydeme v marinovém obchodě, kde nakoupíme suroviny na snídaně. Na recepci platíme sympatických 40 Eur, takže maximální spokojenost.
11:30
Kotvíme v zátoe Sv. Jurij asi 10m od břehu, možná ani to ne. Šnorchlujeme. Ladičku málem přejíždí TAXI loďka.
V lítém boji osedlaných fendrů vyhrává s náskokem jedné délky kapitán před favorizovanou Ladičkou. Fendry byly před závody dosti nervózní a nebylo možné odstartovat ze sedel, zvolen byl tedy volný start bez nasednutí.
15:20
Jedeme kousek od pobřeží. Je to tu na severu Cresu hodně divoké a nepřístupné. Mira s Háňou se kochají.
15:40
Nezůstalo jen u kochání. U jednoho z útesů jsme přibrzdili a zchladili se. Výprava ve složení Jirka, Miro a Hanka vyrazila na mini-plážičku AKA jeskyni. Miro dokonce zkusil slézt kousek skály a s Hankou ještě hledali lepší stěnu přímo z vody. Při návratu k lodi zachránila Hanka velkého brouka, který se topil v moři. Teď jede s námi v lanoví.
17:35
Plachtíme na obě plachty, frčíme rychlostí 3 uzlů, bohužel mimo naše nocoviště.
17:50
Vzdáváme po čtvrt hodině plachtění na vítr. Na protivítr to není dost silné a navíc jedeme hodně z kurzu. Koupeme se na moži ve vlnkách.
19:40
Šachové partie dohrány. Mozky uvařené nejen sluncem.
20:30
Zakotveno v zátoce mezi městem Cres a marinou, kterou už dneska nepotřebujeme využít.
8:15
Tankujeme 44 l nafty na Cresí benzince.
9:10
Snídáme za jízdy luxusní snídani. Až na to horko a nedostatek větru to nemá chybu.
10:45
Zátoka Žanja a modrá jeskyně. Pěkně jsme zakotvili na 10 m hloubky a mohl si tak i kapitán zaplavat do jeskyně.
Ač nejdříve odhodláni k nadlidskému výkonu hodného již otřelých mořských vlků, vzdali jsme vyplavání z jeskyně syfonem. Samozřejmě ne ze strachu, ale nechceme se poslední den popíchat ježkem… A viděli jsme medůzu. Kapitán si na ni šáhnul. Její velmi zajímavou konzistenci přirovnává nejdříve k vycpávkám od podprsenky, gumovým medvídkům, vextě a konečně k hopskulkám. Nebo také hopsíkům, hip-hopům, hopíků, či hopnalkám.
Jo, a nechtěli jsme být naraženi pirátskou lodí na břeh, tak jsme se dali raději k ústupu na nekonečné moře (nejde vidět skoro ani konec horizontu, je opar).
Hrály se šach maty. První hra byla dosti jasná ve prospěch kapitána, druhou hru tedy přišla Mirovi posila, Hanka… a hlavně sám Zdenda. Prohráli po férovém boji 2,5 člověka vs Zdenda.
14:18
Málo vyplaveného adrenalinu a touha po něm nás žene „zkrátit“ si cstu úžinou s předpokladem hloubky 2,5 m. Pokud je tento deník promočený nezvládli jsme to. Btw – je odliv. Manévry nám trochu znepříjemňují zaparkované jachty. (Asi to nebude tak „vostrý“, když se sem ostatní dostali). Dáme koupačku.
17:31
Marina Pula – štastný návrat.