Nezařazené
Den 1 Opuh
3 Nm
Sukošan – marina Dalmacia
Ugljan – zátoka Kuklica
17:55
Velice hladké vyplutí z mariny. Zdunda bravurně zvládá loď a zatím vyhráváme závod s lodí 2A Pintula. Naše lodě byly právě přeřčeny na Opuchlá Pinťule. Kontrola lodí, vše je snad v pořádku. Všichni fotí všechno.
Musím teda říct, že naše vlajka je pověšená dost ňoumovsky. Já bych ji pověsila až na špičku stořáru, ať to každý vidí! Teď jsem právě byla ojeta lanem. Bylo to fajn.
18:05
Pintula nás neslyší ve vysílačce. Protože je u toho Cyril, no. A teď hurá na první koupačku!!!
18:10
Koupačka na otevřeném moři. Posádka vesele skotačí v moři tažena.
19:00
Doplul nás Ondra. Obě posádky se cachtají. Radostně na sebe pořvávají cosi o teplotě a slanosti vody.
Dojmy z naší koupačky:
– voda přesolená, studená, vlny odnáší od lodi pryč, bojím se utonutí.
19:20
Parkujeme mistrně v Kuklici. Jarda chytá mooring, Ladička s Radkem jistí zadek. Platíme 364 Kn a posádka Ondrovy lodi už se sprchuje. S Honzou prohlížíme fotky z GoPro kamerky a vypadají luxusně. Je čas se převléknout do večerních rób a vyrazit na kulturní večeři do místní restaurace.
Den 2 Pintula
36 Nm
Ugljan – zátoka Kuklica
Ist
Dorazili jsme k břehu Zadaru a s láskou jsme shlédli děravé schody – rozuměj vodní varhany. Silou naší lodě a umu kapitánova se tyto varhany podařilo rozeznít, leč skladatelův um nás neoslnil. Ani na podruhé.
PS: Karel není Karel. Je to HAL 9000.
Po dopoledni stráveném četbou a společenskými hrami zastavujeme v klidné zátoce na Molatu, šnorchlujeme (resp. hledáme a lovíme ztracené šnorchly), dohráváme Citadelu, kterou mocným finišem vítězí černý kůň Květa.
Po vyjetí z Molatu objevujeme obří (!) vlny a vítr, máme minimálně 60° náklon a je to prostě mazec! Cílem je vrak potopený před 30 lety, bohužel vlny nám znemožnily k němu doplavat a ani člunem to není žádná hitparáda. Koupou se jen ti největší nejhrdinštější odvážlivci (já) a kotníček smočí I Květa.
Už jsme odjeli, vlny nic moc, ale vidíme duhový puntík!
Večer
Kotvíme na Istu po vyzkoušení několika bójek. Následovala akce sekaná (která se velmi vyvedla). Celá posádka se následně pustila do hraní nekonečné hry Šalingrad, kterou po 6 hodinách lítého boje ve slunečních brýlích vyhráli všichni kromě Zdendy a Ondry.
V zápalu hry si 90% posádky nevšimlo zteče nepřátelské flotily – předvoj nahá Blanka odpoutávala pozornost, následně doplula trestná výprava ve složení Franta, Terka a Honza ve člunu. Poté, co se Blanka oděla, pohostili jsme je vínem a předstírali přátelskost, abychom nevzbudili sebemenší stín pochybnosti o našich úmyslech.
Po jejich odplutí jsme posečkali, až bude na lodi A2 naprostý klid a spředli ďábelský plán, který jednou vstoupí do análů námořnické strategie, vojenské taktiky a zrady. Pod rouškou tmy se ve 3 ráno tiše plíží náš člun s osazením Ondra a Zdeněk směrem k nepřátelské lodi A2. Frekvence zabírání pádlem 1 úder za 35 vteřin, cíl – pozapomenutý fendr na levé straně zádi, metafora lajdáctví posádky A2, která nemůže zůstat nepotrestána!
Za 10 minut máme o fendr víc! A to je jen ZAČÁTEK!
Den 3 Pintula
35,6 Nm
Ist
Rab
Vyplouváme, jídlo, koupací akce, ALE ve 13:25 se Zdendovou rukou stáváme oficiálními PIRÁTY! Vyvěšujeme pirátskou standardu, zapíjíme rumem, Ondrovu ruku nahrazujeme tyčí, OLÉ!
Koupačka, nehostinná loď A2 nám nedává rum (ale našli hvězdici!) – jo a předtím jsme se celkem opili.
Teď soutěžíme v plachtění. Zdeněk: “Blbý rozhodnutí, my vyhráváme” – jsou k vidění jen dalekohledem. Po 10 minutách závodu jsme ve vedení 150 metrů. OLÉ!!
Vítězoslavně doplouváme do Rabu a koutvíme. Po luxusní večeři, procházce a nákupu náušnic se vracíme na loď. Pod záminkou socializace vstupujeme na loď A2 s úmyslem realizace fáze 2 našeho ďábelského plánu. Operace “Poniž a zesměšni nepřátelskou loď” se ovšem daří jen částečně, neboť místo kapitánových trenek kořistíme pouze kraťasy kapitánovy ženy, navíc cena je nepřiměřeně velká: poslední flaška Martini. S chudou kořistí jdeme spát a doufáme ve světlejší zítřky. Naše oběť alespoň nemá o ničem zatím tušení.
Den 4 Pintula
37,5 Nm
Rab
Cres, zátoka Kolorat
11:30
Tak mamy zawody na fendrach w kieszeni!:) Dziewczyny sie wycwiczyly I Květa wytrzymala 7 kn! Lodzio A2, drzyj w posadkach!:)
18:25
Při zastávce v krásné zátoce na poloostrově Lopar objevena prasklina ne vzpěře ráhna.
20:20
Ondra s Kasiou sedí romanticky na přídi a loď řídí H9000.
Den 5 Pintula
42,6 Nm
Cres, zátoka Kolorat
Mali Lošinj
V noci: 2/3 TO nechtělo hrát – MÁŠ NA TO :-( + přišla první bouřka…
9:15
Peťa: Děcka, jedeme do úplných sraček (po projetí mostu, ke kterému nás dopravil Zdenda! (otáčivým pohybem kormidla))
13:05
Lenka s Márou hledají něco na stěně a lodní prosťáček se diví, proč nejedeme. Protože nefouká.
13:10
Po společném hlasování jsme zvolili čaj hlavním hrdinou dne – v ultra brutálním náklonu si udržel stoickou hladinu zkušeného mariňáka a prokázal tak, že vařit se dá v každém počasí.
13:20
“Kurva, to je úplně nový rum, už zase!” pronáší Zdenda. Posádka lodi B1 slaví další z řady vítězných tažení proti posádce lodi A2 přípitkem. Vítězíme totiž v dalším lítém závodě, I když to nepřátelská posádky odmítá přiznat. Obědváme slávky, koupeme se a odplouváme směr Mali Lošinj.
Po megaporci rizota jdeme vyhledat místní romantické zákoutí, ovšem nacházíme hlavně slimáky, které nelítostně rozšlapáváme (nechtěně)
V noci po četných zkouškách vysíláme kapitána na tichošlápskou misi – ukrást vlajku lodi A2. S posádkou v patách náš kapitán bravurně odvazuje vlajku, doprovázen zaujatými pohledy kolemstojících a kolemjdoucích. Každopádně kořist se počtá, máme 2 vlajky! (a á dvojka jede pod zástavou kapitánovy hnědlavy)
Den 6 Pintula
35 Nm
Mali Lošinj
Dugi Otok, zátoka Pantera
Ráno: Po cestě z nákupu (ze strachu jsme se na něj vydali již za kuropění) jsme zkontrolovali novou vlajku posádky A2. Z téhož důvodu jsme v rychlosti vyměnili stolní hry a rychlostí 3 Nm (Ondra opět porušil pravidla a ujížděl ostrovu rychlostí 3,5 Nm) se Pintula z důvodu nepřízně počasí dokolébala do vedlejší zátoky, kde při hře “Z pohádky do pohádky” přečkala nepřízeň počasí.
Následující řádky jsou dopisovány až druhého dne, kdy se posádka otřepala z adrenalinových zážitků.
Nicméně někteří odvážlivci (ti co se potřebovali umýt) se i vykoupali. Jelikož i Opuh (asi po 5h) také “zvedl kotvy”, vyrazili jsme vstříc našemu (v té době ještě netušenému) dobrodružství. Při první příležitosti jsme zvedli plachty, což mělo za následek zvednutí prakticky celé naší lodi několik okamžiků poté…
Den 7 Opuh
29,6 Nm
Dugi Otok, zátoka Pantera
Sukošan, marina Dalmacija
Tady zápisy chybí.
Rekonstrukce:
Ráno se zdálo ještě relativně klidné, po perfektní procházce na Veli Rat jsme si ještě vyrazili na potápění k vraku. Během toho, co Honza s Terkou plovali k vraku se prudce zvednul vítr. Z původních 5 na solidních 15-20 kt. Člun který jsme se pro ně chystali vyslat jsme zase uklidili, protože by ho vítr spíš odfoukl, než by k nim někdo dojel. Jali jsme se tedy pomalu topící se potápěče zachraňovat celou lodí. Proud je snesl dobrých 200 m daleko.
Cesta do domovské mariny byla hodně mokrá, ve velkých vlnách, které šly snad ze všech stran. Viditelnost žádná. Kapitán se tak tak držel kormidla a počítal míle, kdy už konečně budeme doma.
Všechno ale dopadlo dobře. Jenom prošlápnuté okýnko nás stálo nemalé finanční prostředky.
Den 7 Pintula
29,6 Nm
Dugi Otok, zátoka Pantera
Sukošan, marina Dalmacija
První blití – 17:05 :)
2013 09 | MOLAT
Lodní deník | Posádka | Fotogalerie
VEKTOR 401
Délka: 12,10 m
Šířka: 3,90 m
Ponor: 1,70 m
Výtlak: 7,6 t
Voda: 360 l
Nafta: 200 l
Domovský přístav: Chorvatsko – Sukošan – Marina Dalmacija
Den 1
2.9 Nm
Sukošan – marina Dalmacia
Ugljan – zátoka Kuklica
19:05
Parkujeme na mooring. Ondra mistrně přistává. Zátoka Kuklica – cena 312 Kn.
20:00
Poprvé jsme vyrazili za novým mořským dobrodružstvím již v den nalodění. Zdenda se sice obával své kapitánské mořské nemoci + nevolnosti z jízdy v Radkově podání předjíždění na dálnici za využívání tempomatu. Nicméně většinové demokratické hlasování se po prvním smočení v moři usneslo, že poplujeme o kus dál. Ondra navrhl restauraci na protějším ostrově Ugljan, kde se dá parkovat na mole. Protože Sukošan vypadal docela jako díra, navíc poměrně daleko od megalomanské mariny, návrh byl vřele přijat. Ondra poprvé mistrně vyplul z mariny a za přízně větru plujeme na plachty.
Dovolená začíná slibně v místní restauraci skvěle večeříme a seznamujeme se s Kasiou.
22:50
Jsme po vynikající večeři úplně přejezení. Po cestě na loď jsme si dali ještě zmrzlinu, kterou nám zmrzlinář za 6 Kn formoval do nejbizarnějších tvarů. Už víme, že ve společnosti poláků nemáme používat sloveso CHÁPAT.
Den 7
38.6 Nm
Žirje – zátoka Vela Stupica
Sukošan – marina Dalmacia
8:15
Ladička a Zdenda se vydávají jako první na průzkumný výlet na zříceninu byzantské pevnosti z 5. století Gradinu?? (Gradici??) Po strastiplné cestě ve špatných botách nás vítá odměna v podobě úžasných výhledů na zátoku se zbytkem naší posádky i na otevřené moře s plachetnicemi. Po návratu se zbytek posádky rozhoduje vyrazit v našich invazivních spotách a vyráží rabovat na evninu. Zdenda, Ladička a Peťka zatím rabují společné zásoby v lednici a hodují spolu s ochočeným hejnem vos na 3 chodovém menu.
11:05
Po koupání v osvěžující vodě vyrážíme na poslední štreku tohoto ročníku. Vítr utichá.
14:50
Kotvíme v zátoce u Žminjaku na poslední koupačku a ještě k tomu ve vlnách. Obědváme vynikající kombinaci těstovin a masa „co loď dala“.
17:30
Stahujeme plachty, protože při maximálním náklonu na pravou stranu nám začal dřez nabírat vodu. Klárka po cestě do podpalubí objevila malou loužičku pod sporákem, načež jsme idenfitikovali zdroj jejího původu (nezavřený ventil dřezu). Voda už tekla po zdi. Ani po 10 minutách ještě pořád není všechna vyčerpána.
18:30
Ještě na chvíli vytahujeme plachty. V silném protiproudu to ale pomalu zpomaluje. Tak to po pár minutách balíme.
Den 1
Nalodění. Jelikož loď nebyla ještě v momentě našeho příjezdu do Trogiru připravená a čekání v třicetistupňovém vedru bylo úmorné, rozhodla se děvčata, že se zajdou osvěžit na nedalekou „pláž“ na ostrově Čiovo. Peťka si nenechala ujít ochutnávku plodů kaktusu v domnění, že se bude jednat o naprostou delikatesu. Čímž ale si v ústní dutině vyrobila (aniž by o to stála) řadu nových piercingů, které si musela nakonec pinzetou vytahovat z pusy…Ostatní přihlížející jen konsternovaně přihlíželi, jak Peťčina azbestová pusa pojídá kaktus i s trny.
Předání proběhlo v pořádku. Loď vypadala relativně použitě, nicméně prostorně a stále komfortně. Takže už jsme se nemohli dočkat na nedělní vyplutí.
Den 2
33.7 Nm
Trogir
Pakleni ostrovy, zátoka Taršće
10:00
Po hladkém vyplutí z domovské mariny, jsme během královské snídaně zakotvili na první koupačce v zátoce na Veli Drveniku.
12:49
Protože to dneska (15.9.) vypadá, že včera byla pěkná nuda, bude potřeba některá fakta z plavby doplnit.
Záhy po vyplutí z koupačky na Drveniku jsme viděli 2x skočit delfína. Po té asi on uviděl skákat po palubě nás a rozhodl se, že další exhibici si nechá na jindy.
Zkusili jsme si záchranu Petky (ne Peťky) přes palubu. Po cca hodině a půl plutí na motor nás už moc nebavilo hnát se k cíli a tak chlapci zkusili vytáhnout genakr. Ale po hodině hraní si s lany a rozbalováním zjistili, že na lodi nemáme spinakrový výtah, kterým by mohli plachtu dostat nahoru. Načež jsme rozbalili ostatní plachty a doufali, že začne foukat. A fouklo nám krásně. Zatím co ostatní (kluci) si hráli s plachtama, my jsme se stihly dvakrát okoupat v otevřeném moři.
Večer
proběhlo nudistické koupání v záři obrněnek. Frantův úsporný styl!!
Rozvinutí předešlého komentáře:
Večer jsme se chystali přespat na Paklenich ostrovech, vzali jsme to vyhlídkovou trasou kolem města Hvar. Zátoky, ve kterých jsme původně chtěli nocovat, byly dost přeplněny, tak jsme nakonec zakotvili až v zátoce třetí. Pár otužilců naskákalo do vody. Jarda objevil u břehu ve skalách malou murénu. Ladička se s ním vydala prozkoumávat její příbytek. Muréně se to však moc nelíbilo, takže je začala zastrašovat, bylo to ale takové muréní miminko, ale přesto to byl zážitek.
Na palubě se mezitím rozjela slušná párty. Padlo pár flašek alkoholu, vytáhla se kytara. Blanka nás naučila námořní píseň. Snažili jsme se ostatní přijíždějící lodě odpuzovat hlukem… a dařilo se nám. Kluci (Ondra s Radkem) mezitím za pomoci Kláry a Peťky stihli připravit luxusní sekanou s brambory. A pokračovalo se v pití. Peťka trošku přebrala a po noční koupeli, kterou si nepamatuje, usla na zemi v kokpitu mezi kormidlem a lavicí. Blanka motivovala ostatní k noční koupačce ve společnosti obrněnek, které v noci svítí. Část posádky se jí k tomuto nevšednímu zážitku povedlo přesvědčit, včetně již zmíněné Peťky.
Úplná RAVE PARTY!!!
Den 3
36.5 Nm
Pakleni ostrovy, zátoka Taršće
Lastovo, Mali Lago
7:49
Posádka chce dneska doplout na Lastovo, ale po včerejším bujarém večírku bude vstávání docela náročné.
8:35
Ráno, při vyplutí, byl problém s vytažením kotvy. Zřejmě pokažený naviják. Ondra musel kotvu vytáhnout ručně a zbytek dovinout posléze automaticky. Hypotéza, že je kotva zaseklá, tedy byla vyvrácena.
10:57
Hovno. Tyčka.
11:45
Kotvíme v zátoce Gradina na Korčule.
12:26
Vyplouváme na krátkou cestu do další zátoky na koupačku.
12:53
Kotvíme v zátoce Poplat. Úžasně modrá voda. Začíná pofukovat. Na Lastovo asi poplachtíme. Zatím nejlepší podmořská podívaná.
Hrajeme v bezvětří poker. I na motor to jde hrát, aniž by uletěly karty. Ve hře už zůstává jenom Radek a Ondra.
Peťka kormidluje a jede skoro rovně.
17:30
Připlouváme k Lastovu. Je tu krásná zátoka lemovaná stromy, úplně idylka. Posádka dostává hlad, ovšem vařícímu tandemu Blanka-Franta chybí základní ingredience – kuře. Ve společnosti nejodvážnějších členů posádky (Radek, Petra a Ondra) se tedy vydávají na dobrodružnou cestu člunem na Ubli (vesnice), Kde zjišťujeme, že nejbližší otevřený obchod je 3 km vzdálen. Vzhledem k naší vrozené lenivosti se rozhodujeme, že tam dojedeme člunem, jehož zásoby benzínu se povážlivě tenčí. V obchodě pochopitelně kuře nemají. Mokří a potupeni jen tak tak dojíždíme zpět na loď.
Den 4
34.5 Nm
Mali Lago, Lastovo
Marina Lumbarda, Korčula
10:55
Dnes se vstávalo poněkud později, kolem 9:00 – 9:30. Ladička se Zdendou se vydali člunem na břeh, pochopitelně poté, co bylo doplněno palivo, které bylo spotřebováno při včerejším adrenalinovém výletě na nákup. Snídaně proběhla standardně, ovšem poté bylo potřeba trochu vyčistit ledničku, neboť tam někdo zapomněl plesnivou svačinu nevábné vůně a zřejmě i chuti.
Vyplutí začalo ručním vytahováním kotvy. Jarek se toho zhostil vskutku bravurně, vyzbrojen cyklistickémi rukavicemi, které měl potažené ponožkami. Záhy po vyplutí jsme se dočkali prvního dnešního zoologického setkání. Na skalách nad mořem jsme viděli terénkozy rozličných barev, které nás vítaly soustavným mečením. Teď budeme kotvit na krátkou koupačku.
11:30
Kotvíme v zátoce Korita. Vymysleli jsme si novou zábavu: hru s fendrem. Nejprve přišel Zdenda s jedním fenďou, na kterém se pouze snažil udržet. Později se rozjela fendří olympiáda: závody v jízdě na fendru, fendří vláčky, kohoutí zápasy atd.
13:15
Začíná brutální partie pokru. Jediná Ladička se neúčastní. 1. hra – Jarek vyhrává s barvou kulí, 3. hra – vítězí Franta s Klárkou. Oba měli 2 kluky + 1 osmičku v ruce.
Odpoledne
Vedro je opravdu úmorné a my jsme přitom daleko od jakékoliv vhodné zátoky ke kotvení. Ožívá tak sen o vodních lyžích na laně za lodí. Zdenda zvyšující se rychlostí tahá čtyři statečné za sebou, nepochybně protože zjistil, že rychlost 4+ Kn svléká slečnám plavky. Ondra nevydrží napětí situace a svých svalů a padá z nezkrotitelného fendru.
Večer
Připlouváme do Korčuly (města), ovšem Zdenda si vinou nedostatku asertivity nechává vyfouknout poslední místo k parkování. Naštěstí Peťka hrdinně zachraňuje situaci, když telefonuje do jiné blízké mariny a rezervuje místo pro Kseniji. V Lumbardě se myjeme a šampónujeme, voníme a vyrážíme do Ladiččiny vysněné exotické Korčuly. Návštěva se změní ve zběsilé hledání zmrzliny. Kolem půlnoci, tedy asi hodinu po příjezdu, nacházíme Sladoledárnu Kiwi, kde se naprosto zřídíme obřími kopci zmrzky. Jarda zcela neotřele vyřeší problém, které lidstvo ve věku do pěti let trápí po generace: jak sníst kornoutek, když nechcete jíst zmrzlinu, kterou jsme si do něj právě koupili. Chytáme taxík a jedeme dom.
Den 5
43.4 Nm
Marina Lumbarda, Korčula
Zátoka Gradina, Korčula
To bude ale počasíčko:
Warning: Isolated thunderstorms, local gusts of SE and SW wind 30-40kn during the night.
Tomorrow local gusts of NE and NW wind 35-60kn. Tomorrow sea up to 5. Moderate to strong SE and SW wind up to 22kn. Sea 3. Visibility 10km. Variably cloudy with rain showers and thunders. Air temperature will drop.
(překlad pro nenámořníky: vítr s nárazy až okolo 100 km/h, a vlnky 2.5-4 m)
Ráno
Koupačka v zátoce Pržina. Plavba k banánu. Holky odvezeny na banánu na pevninu. Pivo na břehu za wetkuny.
Pokračuje nervydrásající šachová partie mezi Ondrou a Frantou.
Jsme zvědaví na vyplnění předpovědi počasí, protože by nás dneska v noci mohla odfouknout bouřka s větříčkem 30-40 uzlů.
14:14
Kotvíme na možná poslední koupání v panenské zátoce Kosirina, hned vedle Brna. Peťka šla opět vykonávat svou potřebu na břeh ve velkém stylu! Stále nepokořila náš luxusní záchod. Počasí zatím na předpověď z rána moc nevypadá, tak jedem na další koupačku.
16:53
Kotvíme v zátoce Tri Luke, další luxusní destinaci v rámci naší plavby. Na palubě probíhá nekonečný pokrový match, ve hře zbývá Radek, Jarda a Klárka. (byl doopravdy nekonečný)
Večer
Začal foukat vítr a Ondra spustil ekvilibristiku na nezajištěném zadním sedátku. Po petce jsme tak záhy měli akci „věc přes palubu 2“.
Dopluli jsme do Gradiny, a podle předpovědi se připravovali na nejhorší. V důsledku nepřízně počasí jsme si zalezli do kajuty a vypadalo to na nudný večer při partičce šachů, respektive Evropy. Z letargie nás vytrhne naléhavý hlas kotevního alarmu. Nastala několikahodinová adrenalinová záchranná akce, kterou stačí popsat slovy: kotva, tma, křik, kotva, mužský pot, špinavé ruce, kotva. Po čtvrtém pokusu o zakotvení odjíždíme do větší a lépe kryté Veli Luky za naprosté tmy, kterou občas rozčísl blesk, vlnách a extrémním protivětru. Bójku volnou nenajdeme a tak opět kotvíme. Opakuje se situace viz šest řádků výše. Je rozhodnuto, že si rozdělíme hlídky, neb na kotvu není spoleh. Kolem jedné to navíjení a spouštění kotvy již nikoho moc neba a tak se za úplatu jedné lahve ginu přisouloďujeme k jedné české lodi, co je na bójce. Zdravé jádro monitoruje na zádi situaci do čtyř do rána, ke konci se připojí i Jakub, člen posádky naší soulodnice.
Den 6
24.9 Nm
Vela Luka, Korčula
Marina Palmižana, Sv. Klement
9:50
Vyjíždíme z nouzového nocoviště ve Veli Luce
Další zápisy chybí, neboť se potýkáme se čtyřmetrovými vlnami
Den 4
28.2 Nm
Vis
Sv. Klement – Marina Palmižana
9:30
Jsme po snídani a nákupu v městečku Vis a chystáme se vyplout. Koupili jsme dvanáctikilový meloun… to byl kauf. Zdendovi z něj praskl popruh na batohu…
11:50
Jsme na bójce na ostrůvku Budikovac. Je tu krásné koupání a potápění.
13:15
Poobědvali jsme. Teď krmíme racky.
Jeli jsme se podívat do Zelené zátoky. Byla to pěkná díra a to není myšleno jako dvojsmysl, ale jako fakt, ani jsme tam nezastavovali, protože byly velké vlny a zdálo se nám, že vše vidíme z lodi. Rozhodli jsme se ještě prubnout nakonec divokou romantickou zátoku Stinivu. Ta nás nadchla už svým slibným názvem. A nezklamala ani trošku… Byla moc krásná. Cestou ze Stinivy jsme jeli přímo proti třímetrovým vlnám (no spíš dvoumetrovým) – trošku to houpalo… to bylo ončo… a teď míříme už na ostrůvek Sv. Klementa.
17:00
Jsme zaparkovaní v marině Palmižana. Všechno proběhlo bez problémů. Všechno jsme výborně zvládli a teď můžeme vyrazit na výlet do Hvaru.
Taxi nás trochu převezl, a tak místo 50 kun nás cesta tam a zpátky stála 100 kun na jednoho! Cesta byla poněkud dobrodružnější než by se na tak vysokou cenu hodilo. Po tom co se nás pokusil udusit, s námi jel tak, že jsme si připadali, jak při cestování po Indonésii. Hvar ale stál za to. Byli jsme i na hradě a dali si výbornou večeři, která nás nakonec přišla na 1062 kun.
Den 6
42.4 Nm
Primošten – marina Kremik
Dugi Otok – Telašćica
10:45
Ráno nás přivítalo krásné slunečné počasí, které jsme ani po včerejších předpovědích nečekali. Chteli jsme vyplout brzy, abychom stihli doplout do Telašćice a případně se i po cestě okoupat, ale zdrželo nás opravování toho navijáku. Ten se podařilo za přispění místního „mekanika“ a 120 kn opravit.
Z mariny jsme tentokrát vyjeli ukázkově na 1* a už frčíme na koupačku, snad to počasí vydrží do odpoledne alespoň.
13:20
Stojíme na „koupání“ opět na Kakanu, kde jsme už byli první den.
14:15
Po cestě sem jsme si dopřáli menší hudební vložku v podání cimbálky a Boba Marleyho. To nám dalo ke skvělému větru do plachet trošku i té správné atmošky. Do vody nakonec vlezl jen Ondra, Lenka, Zdenda a Ladička. Byla fakt studená. Po menší jídelní pauze opět vyrážíme směr Dugi Otok.
15:25
Cesta utíká svižně, chvíli ještě plujeme na plachty, posloucháme Vlastu Redla a většina posádky upadá do spánku s knihou pod hlavou… Ladička si koupe nožky z loďky a pobrukuje oblíbené songy. Bohužel… Každá idylka někdy končí a tak i z Jadranu se stává Mácháč a my jsme nuceni zapnout motor. Tento malý defekt vynahradili delfíni, které jsme potkali u Žutu. Byla to celá delfíní rodinka a já (pozn. zase Ladička) jsem Zdendovým teleobjektivem vyfotila snad 100 fotek. To bylo žúžo!!!
Máme úplně luxusní místečko.. Je to bomba, všichni jsou nadšení. Je tu úplně nádherná příroda!!! Tady bych jela klidně na týden. Vůbec to v zátoce nevypadá jako u moře. Všichni jsme naskákali do vody… byla jak kafe. Jen bojku jsme dlouho nemohli chytit, ale nakonec máme flek, který je daleko od všech ostatních lodí, takže to vypadá jak v divočině. Chceme noční koupačku, ale blíží se bouřka. My se Zdendou chystáme véču a kluci (Čenda a Marek) šlapou na kopec, podívat se na nás z výšky. Večer se příjemně popíjí na palubě.
Den 7
26.5 Nm
Dugi Otok – Telašćica
Murter – Marina Hramina
2:15
Přiblížila se k nám pěkná bouřka. Blýská se na celém obzoru. Ale nakonec jsme bouřku přestáli bez problémů. Celé ráno prší.
11:00
Pořád poprchává, ale je to lepší jak ráno. Pomalu se po snídani bez chleba (jediný zbytek chleba, co zbyl, byl týden starý) chystáme na vyplutí na okružní plavbu po zátoce. Je tu moc krásně (teda až na to počasí).
15:00
Máme za sebou okružní plavbu zátokou a už pomalu vyplouváme směr Murter. Zastávka na Žutu, jak jsme se těšili, nebude. Počasí pořád není na koupání. Celý den poprchá… je to docela škoda, protože tahle zátoka je nejkrásnější místo, na kterém jsme za týden byli. Vypadá to tu jak někde v kanadském národním parku a to počasí to jen podtrhuje…
Obepluli jsme dva ostrůvky na konci zátoky, na jednom z nich byly volavky a 3 oslíci. Příroda je tu fakt nádherná!!! Byli jsme taky na výletě u slaného jezera Mir. Lucka a Zuzka zůstaly na palubě… Na pevnině jsme zase potkali osly, tentokrát jsme se s nimi i fotili. Slané jezero ušlo, ale počasí nám nepřálo. Pořádně se rozpršelo a navíc se na výlet vydala i velká výletní skupina turistů s deštníkama. Opruz. Ale fakt to tu má krásnou divokou atmosféru, která nás stála 50 Euro. Skoro to tu nevypadá ani jako v Chorvatsku. A teď jsme potkali nějakou mega loď s anglickou vlajkou a vrtulníkem na palubě. Třeba je to královská rodina. (pozn. byl to Roman Abramovič)
22:25
Vrátili jsme se právě z večeře. Dnešní plavba byla naprostý adrenalin. Zdenda při vyplutí z Telašćice tvrdil, že nás potkalo vše kromě Bory. Nuže, i ta se nakonec dostavila. Poslední 2 hodiny vyhnaly z paluby nakonec všechny, kromě Zdendy (ten tam být taky musel, že :), Ondry, Čendy a Ladičky. Střídali se postupně v řízení. Kapitán Zdenda nedával na sobě znát nervozitu z příjezdu do mariny. Ale parkovat prý jde. Tankovali jsme na benzince. To jsme zvládli moc dobře… Ale místo na kotvení nám v tom větru moc nešlo. Naštěstí k nám na palubu naskočili dva zkušení námořníci z místní mariny a pomohli nám zaparkovat. Uff… přežili jsme… ale máme dost… byli jsme na moc luxusní večeři za odměnu… že jsme všechno přežili… a ještě víc…
Pozn. k Gastionica MATE (miesto „poslednej večere“) – za cenu 1100 Kn (včetně spropitného) sme dostali luxusný predkrm (krevetky, sardinky, olivy, zelenina + domáci kruh), hlavné jedlo (väčšinou grilované kalamáry, tuňák a nějaké to masíčko), dezert (čoko koláč) a na záver panáčka Rakije. Sme úplne plní až po stožár :-)
Za zbytek spoločného banku (170 Kn) sme popili 3 litre točeného vína… mňam.

Mapa
170.7 Nm
Den 1
17:00 – 21:00
Přebrána loď a nalodění.