Den 2

33,8 Nm

Marina Veruda, Pula

Martinšćica, Cres

Ráno
byl plán vstávat brzy, abychom mohli včas vyplout. Jirkla se nad ránem přesunul ven, kde usnul. Všichni se vzbudili podle plánu kolem 7:00. Vyrazili jsme do dobře zásobeného obchodu na poslední nákupy. Všichni jsme naladěni a připraveni k vyplutí, tudíž se začne opravovat WC, které špatně splachuje. Záchodové etudy trvají asi 2 hodiny, když se pikolík snaží vyměnit nejprve těsnění, aby nakonec vyměnil celé WC. Se zpožděním cca 3 hodin vyplouváme vstříc novým dobrodružstvím.

11:45
Nácvik muže přes palubu hned z ostra, trénujeme záchranu kempingového světýlka.

12:50
Propluli jsme mělčinou Plič Balun, kde nejmenší hloubka byla kolem 7 metrů.

14:20
Koupačka na otevřeném moři bez jištění. Byly krásné vlnky. Ladička málem nezvládla doplavat loĎ. Ale kapitán to jistil od kormidla a plynové páky (teda Ladičce to tak nepřipadlo, ale fakt jí nechtěl ujet).

15:00
Řídí paní kapitánová a pan kapitán odpočívá, protože je mu trošku nevolno z vln.

17:30
Snažíme se zakotvit v zátoce Ustrine. Než jsme ale stihli nahodit kotvu, přijel nějaký arogantní magor s motorovým člunem jak kráva a ještě při jízdě vpřed začal házet kotvu, abychom náhodou nestihli zakotvit. Sám pak začal nacouvávat do lodi, kvůli které jsme původně nechtěli kotvit my. Tak jsme zátoku vzdali a vyrazili jsme na mooring do Martinšćice.

19:00
Mooringujeme na mole v Martinšćici jako předposlední loĎ. Dostali jsme luxustní 2 mooringy, sousedi nám přádelsky přepodali mooring pro snazší převzetí. Chvilku Mirovi trvalo, než pochopil, jestli má táhnout nebo tlačit, ale nakonec jsme se uvázali a držíme parádně.
První jsme se rozhodli schladit nervy z naprvnídennááročnéavševyzkušující plavby a nahopkali jsme z mola do moře. Mirovi spadly spoďáry při skoku salta.

Po luxusním pocachtání jsme mokří z plážičky proběhli skrz místní restauraci a už suší jsme ve večerních outfitech vyrazili do městečka. Je to tu moc hezké a turisticky nezkažené. Na pobřeží jsou tu rozesety krásné domečky s přímým přístupem k malebným plážičkám.

Po procházce se zmrzlinkou v ruce jsme si pochutnali na extraluxusním leču našich mistrů (skoro) biozeleniny.

Městské molo v Martinšćici je parádní, parkování za 20 kn/1m. Připlatit se dá voda a elektřina a jsou k dispozici i umývárky, o kterých se ale dozvídáme pozdě a jsou otevřené jen do 21:00. Večer opět sílí vítr, jsme šťastní, že stojíme na mooringu a budeme mít klidnou noc.