Den 4 Frigg

40,8 Nm

Polače (Mljet)

Dubrovník ACI Marina

8:20
Vyplouváme směr Dubrovník

Houpeme se na velkých vlnách, mnohým je šouflo, ale narozdíl od sousední posádky, mající kocovinu z našeho tramínku, udržujeme obsah žaludku v dutině břišní.
Vítr nám přeje, takže vytahujeme genu. Na to, že hlavní plachtu necháváme smotanou, frčíme fakt slušně. Ani náklon není špatný.

13:00
Zastavujeme se na koupačku, po které všichni toužíme. Letos jsme se ještě moc nekoupali. Nakonec však do chladného moře vleze pouze otužilá Ladička a Ivča. Ani členům sousední lodi se do vody zrovna dvakrát nechce, a tak nás připlavou navštívit jen Haník s Markem.
V zátoce si vaříme oběd.

14:15
Uháníme na plný motor do Dubrovníku.

17:00
Kotvíme (mooringujeme) v marině ACI Dubrovník. Moc sympatický pán pomahač místní nám hned všechno ukázal.
Navštívili jsme sprchy. Jsme jako vyměnění. Chystáme se navonění na procházku po městě. Dost nás láká i bazén, který plánujeme využít k narozeninové párty.

Dobíháme autobus a jedeme do starého města. Po výborné zmrzlině se rozdělujeme a po skupinkách objevujeme krásy tohoto historického centra i místa, kde se točily Games of Thrones. Uchvacuje nás basketbalové hřiště s moderním povrchem, ze kterého je krásný výhled na město. Půlka naší lodi se ztratila a přichází se zpožděním na meeting point.

20:30
Hledáme restauraci, kam bychom si v 8 lidech sedli k jednomu stolu.

21:00
Sedíme a vybíráme jídlo. Číšník má neuvěřitelnou paměť.

22:30
Po otázce: „Could we play please?“ platíme a odcházíme. Taxi nás odváží zpět a jdeme spát.

Den 5 Frigg

66,8 Nm

Dubrovník ACI Marina

Mali Lago (Lastovo)

Natankovali jsme pro jistotu na benzince zásobu nafty na zpáteční cestu a vyrážíme do bouřkových mraků a jižního větru.

Vjíždíme do úděsné bouře, déšť nás bičuje, kapitán se rozhodne otočit směr o 180° a schovat se v blízké zátoce. Dobře udělal. Vyhnuli jsme se tak větru o nárazech 50 uzlů, vlnám, hromům i bleskům. Kotvení se sice nezdaří, takže kroužíme po zátoce a vyčkáváme. Za silného deště vyrážíme ze zátoky. Bouře už je fuč a my jedeme vstříc modré obloze. Bouře nás stála mnoho nervů, a tak si je spravujeme litry alkoholu a doutníčky. Jsme na šrot. Kapitán nejvíc.

15:00
Koupačka za lodí. Vožení na fendru při rychlosti 5 uzlů prostě stojí za to. Opilá posádka i kapitán začínají střízlivět, tak se jdeme rychle napát a opět jedeme směr Korčula.

15:25
Záměr jet na Korčulu byl změněn, plán zní jet na Lastovo na obrněnky. Sousední z(ne)přátelená loď, která jela mořskou stranou (my v klidu mezi ostrovy) vyměkla a jede na Korčulu, takže jsme se rozdělili.

16:30
Svoboda prsíčkům!

18:00
Kapitán se po zážitku v bouřce dost opil a musel si jít odpočinout do podpalubí. Na hodinu a půl řídí loď o něco střízlivější Radek.

20:30
Zakotveno v zátoce Mali Lago na Lastovu.

23:20
Jsme po noční koupačce s obrněnkami. Voda byla studená a efekty obrněnek poněkud tlumil měsíční svit, nicméně i tak to bylo velmi příjemné a osvěžující.

Den 6 Frigg

47,7 Nm

Mali Lago (Lastovo)

Komiža (Vis)

7:30
Krásný slunný den s lehkým jihovýchodním vánkem.

9:30
Plavba na potápějícím se člunu k ponorkovému bunkru. Cesta byla dobrodružná. Bunkr nás však lehce zklamal. Je asi nedokončený. Nejlepší na něm byla ozvěna.

10:30
Koupačka. Voda teplá. Frantova hovna už odplula. Jde se snídat.

10:48
Vyplouváme.

12:00
Naprostý relax. Zakládáme čtenářský klub.

13:30
Koupačka v zátoce Gradina. Jsme na bójce. Málem jsme přišli o hák.

16:45
Návštěva zátoky Stiniva. Je tam ale pořád moc hluboko a je moc úzká. Navíc se tam snažily zakotvit další dvě lodě a jenom za tu chvíli, kterou jsme tam strávili se tam vystřídaly 3 čluny s turisty. Vyrazili jsme tedy směr Komiža.

18:50
Parkujeme na mooring v Komiži. Leukothea je ještě dvě hodiny za námi. Vyráželi z Korčuly a tak to měli o kus dál. Vyrážíme do města na procházku. Zvolili jsme ale zprvu špatnou stranu města, takže jsme se kochali pouze zbořeninami a paneláky, nicméně i to mělo svoje kouzlo. Na obzoru vyhlížíme Leukotheu, ale pořád nic.
Prošli jsme tedy ještě tu hezčí stranu městečka a Leukothea už se vynořila a parkuje na molu kousek od nás. Vítáme se a sdělujeme si zážitky z bouře včera i další, pozitivnější navazující události. Ochutnáváme rumy a porovnáváme rozdíly mezi 12 a 15-ti letýmn El Doradem. Jednoznačný verdikt nepadl.
Chystáme včeři a Gin s Tonikem.
Trošku to tu houpe. Přeci jen fouká celý den od západu. Tak doufám, že do sebe se sousedy nebouchneme stěžni.
Končím zápis na molu v Komiži přihnutím z lahve našeho patnáctiletého rumíku.

Den 7 Frigg

47,2 Nm

Komiža (Vis)

Marina Kaštela

Jsou 3 hodiny ráno, budí nás moldavští sousedé a my s ospalky nechápeme co se děje. Dva statní jedinci donášejí do salonku Ivču, která je v bezvědomí. Salonek se v tu ránu mění na polní ordinaci a všichni se snaží udržet Ivču při vědomí. Jak se později dozvídáme, vypila skoro celou láhev Tatra Tea (52%). Otravu alkoholem značně komplikuje Ivčino dramatické dýchání. Máme podezření na astma, tak hledáme inhalátory a snažíme se Ivču dostat do klidnějšího stavu. Po chvilce nás přepadá panika, když si myslíme, že nedýchá. Voláme 112 a za chvilku (cca 10 minut) přijíždí sanitka, která Ivču i s Blankou a spoře oděným Frantou převáží do nemocnice. Vracíme se zcela probraní na jachtičku a čekáme. Za naecelou hodinu je sanitka zpátky a doktoři nám sdělí, že je to jasná otrava a s astmatem problém není. Zbylou noc se Ivča musí hlídat. První hlídku si bere blanka s Frantou a drhuou Zuzka s Radkem. Do rána Ivča spí a probouzí se až po poledni. Během jejího spánku jsme navštívili modrou jeskyni na Biševu. 40 kun za to stálo.

Je krátce po poledni a Ivča se probouzí, zvrací a vypadá velice zmateně. Zbytek posádky dospává noc a nadále mížíme směr Kaštela.

Den 1 Opuh

3 Nm

Sukošan – marina Dalmacia

Ugljan – zátoka Kuklica

17:55
Velice hladké vyplutí z mariny. Zdunda bravurně zvládá loď a zatím vyhráváme závod s lodí 2A Pintula. Naše lodě byly právě přeřčeny na Opuchlá Pinťule. Kontrola lodí, vše je snad v pořádku. Všichni fotí všechno.

Musím teda říct, že naše vlajka je pověšená dost ňoumovsky. Já bych ji pověsila až na špičku stořáru, ať to každý vidí! Teď jsem právě byla ojeta lanem. Bylo to fajn.

18:05
Pintula nás neslyší ve vysílačce. Protože je u toho Cyril, no. A teď hurá na první koupačku!!!

18:10
Koupačka na otevřeném moři. Posádka vesele skotačí v moři tažena.

19:00
Doplul nás Ondra. Obě posádky se cachtají. Radostně na sebe pořvávají cosi o teplotě a slanosti vody.

Dojmy z naší koupačky:
– voda přesolená, studená, vlny odnáší od lodi pryč, bojím se utonutí.

19:20
Parkujeme mistrně v Kuklici. Jarda chytá mooring, Ladička s Radkem jistí zadek. Platíme 364 Kn a posádka Ondrovy lodi už se sprchuje. S Honzou prohlížíme fotky z GoPro kamerky a vypadají luxusně. Je čas se převléknout do večerních rób a vyrazit na kulturní večeři do místní restaurace.

Den 1 Pintula

3 Nm

Sukošan – marina Dalmacia

Ugljan – zátoka Kuklica

18:15
Chrabrá posádka lodi B1 vyrazila vstříc nebezpečenství s elegancí sobě vlastní. S jistou naivitou vytahujeme hned po vyplutí plachty. Následně stojíme až couváme, ovšem zejména mořští nováčci jsou nadšeni z každého pohybu.
Z neznámých důvodů cca 10 min. po vyplutí Zdeněk spustil dolů schůdky a cosi rozbil. Asi jsme nalili málo rumu Poseidonovi, nebo se Zdeněk pouze snaží svrhnout Cyrila z jeho doposud neochvějné pozice lodního prosťáčka. Stahujeme plachty a pokračujeme vpřed.

19:15
Lodzi nie zepsulismy, ludzi nie potopilismy, na miejsce dojechalismy. Czas na prysznic I kolacje!

Den 2 Opuh

36 Nm

Ugljan – zátoka Kuklica

Ist

10:00
Spokojeně jsme posnídali, částečně za jízdy. Připili jsme si s Poseidomnem a míříme na Zadarské varhany.

11:00
Vítr moc nevěje a tak jedeme na motor. U Zadarských varhan jsme udělali show japonským turistům, kteří nadšeně poskakovali, když naše lodě rozezněly vlnami varhany pod schody.
Na palubě si teď připadám jako v knihovní čítárně.

14:00
Zkoušíme wakeboarding, na třetí pokus Honza úspěšně zvedá prkno na hladinu, po něm i Jarda a Blanka.

15:15
Ladička křupla okno a hlavně ztratila krtečka :(

17:30
Řídí Radek a trháme rychlostní rekordy. Zuzka je smutná, že ji k řízení nechce pustit.

18:40
Parkujem na bójce před Istem. Stálo to 238 Kn.

Na pevnině je možno se osprchovat, sprcha je ale pouze do 20:00. Zdenda a Ladička se chtěli na západ slunce vyštrachat na kapličku na kopci nad Istem, ale připluli jsme pozdě, takže západ slunce se nestíhá. Tak zatímco Radek se Zuzkou se dali do vaření, další členové posádky se mezitím jeli vykoupat na břeh. Řídila Blanka za asistence Franty, člun trošku nabíral vodu vrchem. Sprcha byla osvěžující, i když trošku smrděla a to poté přitahovalo komáry. Mezitím Zuzka s Radkem dovařili a my dostali výbornou večeři v podobě hamburgeru s batátovými houskami a mrkvo-batátovými hranolky. Ondra a Kasia připluli si postěžovat na svou posádku, která stále hraje hry v podpalubí. Po té nás čekal pokrový večer o těžké money. Po x hodinách vyhrává Blanka, která poráží Honzu.

Den 2 Pintula

36 Nm

Ugljan – zátoka Kuklica

Ist

Dorazili jsme k břehu Zadaru a s láskou jsme shlédli děravé schody – rozuměj vodní varhany. Silou naší lodě a umu kapitánova se tyto varhany podařilo rozeznít, leč skladatelův um nás neoslnil. Ani na podruhé.

PS: Karel není Karel. Je to HAL 9000.

Po dopoledni stráveném četbou a společenskými hrami zastavujeme v klidné zátoce na Molatu, šnorchlujeme (resp. hledáme a lovíme ztracené šnorchly), dohráváme Citadelu, kterou mocným finišem vítězí černý kůň Květa.

Po vyjetí z Molatu objevujeme obří (!) vlny a vítr, máme minimálně 60° náklon a je to prostě mazec! Cílem je vrak potopený před 30 lety, bohužel vlny nám znemožnily k němu doplavat a ani člunem to není žádná hitparáda. Koupou se jen ti největší nejhrdinštější odvážlivci (já) a kotníček smočí I Květa.

Už jsme odjeli, vlny nic moc, ale vidíme duhový puntík!

Večer
Kotvíme na Istu po vyzkoušení několika bójek. Následovala akce sekaná (která se velmi vyvedla). Celá posádka se následně pustila do hraní nekonečné hry Šalingrad, kterou po 6 hodinách lítého boje ve slunečních brýlích vyhráli všichni kromě Zdendy a Ondry.

V zápalu hry si 90% posádky nevšimlo zteče nepřátelské flotily – předvoj nahá Blanka odpoutávala pozornost, následně doplula trestná výprava ve složení Franta, Terka a Honza ve člunu. Poté, co se Blanka oděla, pohostili jsme je vínem a předstírali přátelskost, abychom nevzbudili sebemenší stín pochybnosti o našich úmyslech.

Po jejich odplutí jsme posečkali, až bude na lodi A2 naprostý klid a spředli ďábelský plán, který jednou vstoupí do análů námořnické strategie, vojenské taktiky a zrady. Pod rouškou tmy se ve 3 ráno tiše plíží náš člun s osazením Ondra a Zdeněk směrem k nepřátelské lodi A2. Frekvence zabírání pádlem 1 úder za 35 vteřin, cíl – pozapomenutý fendr na levé straně zádi, metafora lajdáctví posádky A2, která nemůže zůstat nepotrestána!

Za 10 minut máme o fendr víc! A to je jen ZAČÁTEK!

Den 3 Opuh

35,6 Nm

Ist

Rab

Mimo zápis v deníku vylezli Zdenda, Ivča a Jarda ke kapličce nad Istem v brzkých ranních hodinách. A protože Zdendu pobolívala záda, dali jsme si lekci jógy pod Jardovým vedením při příjemném ranním sluníčku.

9:55
Po skvělé snídani odplouváme směrem Olib.

Koupačka na Olibu, voda studená, zahřál čaj. Po koupačce vuvuzelový fight. Teď plujeme směr Pag.
Vuvuzelový fight se vyvinul z marné snahy voláním a pískáním svolat zbytky posádek z písečné pláže na palubu. Nicméně nakonec se podařilo kombinací morseovy abecedy, zběsilého mávání a soustavného křiku. Teď spěcháme na Pag, abychom přijeli nějak rozumně na Rab.

16:50
Poté, co se k nám Pintula připojila a zakotvila v zátoce, většina její posádky naskákala do vody a překotně nám plavala vstříc. S jazykem na prsou se vyškrábali na zrcadlo a dožadovali se alkoholu. Ten jim byl ovšem zapovězen Ondrou, kapitánem Pintuly. Zkoušeli tedy hrát na city a čekali na slitování. Marně.

Den 3 Pintula

35,6 Nm

Ist

Rab

Vyplouváme, jídlo, koupací akce, ALE ve 13:25 se Zdendovou rukou stáváme oficiálními PIRÁTY! Vyvěšujeme pirátskou standardu, zapíjíme rumem, Ondrovu ruku nahrazujeme tyčí, OLÉ!

Koupačka, nehostinná loď A2 nám nedává rum (ale našli hvězdici!) – jo a předtím jsme se celkem opili.

Teď soutěžíme v plachtění. Zdeněk: “Blbý rozhodnutí, my vyhráváme” – jsou k vidění jen dalekohledem. Po 10 minutách závodu jsme ve vedení 150 metrů. OLÉ!!

Vítězoslavně doplouváme do Rabu a koutvíme. Po luxusní večeři, procházce a nákupu náušnic se vracíme na loď. Pod záminkou socializace vstupujeme na loď A2 s úmyslem realizace fáze 2 našeho ďábelského plánu. Operace “Poniž a zesměšni nepřátelskou loď” se ovšem daří jen částečně, neboť místo kapitánových trenek kořistíme pouze kraťasy kapitánovy ženy, navíc cena je nepřiměřeně velká: poslední flaška Martini. S chudou kořistí jdeme spát a doufáme ve světlejší zítřky. Naše oběť alespoň nemá o ničem zatím tušení.

Den 4 Opuh

37,5 Nm

Rab

Cres, zátoka Kolorat

10:00
Rozkaz od kapitána zněl jasně: VYPLOUVÁME V 10. Takže jsme museli vstávat už za ranního kuropění, abychom stihli nákupy, procházky po městečku, poštu a taky to – no – jak to říct – prostě sraní.
Z mariny jsme vypluli dřív než druhá loď – takže dneska vedeme 1:0. Jenže nás ti zmetci předjíždí. Překračují max. povolenou rychlost, i když tvrdí, že ne.

11:45
Záchrana GoPro
Tak dnes jsem skoro přišel o svoje GoPro. Po vzoru videa z internetu jsme se rozhodli udělat několik záběrů z hlavního stožáru (stěžně). Jako vytahovací mechanismus měl posloužit spinakrový výtah. Připevnili jsme kameru na výtah, nastavili příslušný mód a začli vytahovat. Dostali jsme se do výšky poloviny stěžně a kamera se zasekla a nechtěla jít výš. S kamerou jsme houpali a škubali za lano, abychom ji dostali výš. V tu chvíli si ale někdo uvědomil, že kamera se pohybuje směrem nahoru a svou vahou není schopná přimět lano k pohybu dolů. Mezitím se začala kamera hýbat a bouchat do stěžně. Vypadalo, že se rozbije. po chvíli paniky a pomalého loučení se s ní jsme zastavili loď a kameru se rozhodli sundat pomocí háčku. Ten byl ale krátký i v případě, že sundávač vylezl na ráhno hlavní plachty. Navázali jsme tedy na háček jedno pádlo, ale nepomohlo. Přidali jsme další. Konečně jsme na ni háčkem dosáhli a sundávač (já) dokázal za mohutného fandění posádky, držící mě, abych z ráhna nespadl, sundat GoPro v pořádku dolů :) Už teď ale máme plán jak to udělat znovu a lépe, protože záběry jsou super :)

14:45
Polední výlet do rozbořeného, sluncem rozpáleného Goli byl velmi unavující, proto se přesouváme zpátky na Rab na koupačku. Kde, jak doufáme, zchladíme naše rozpálená a vyprahlá těla.

19:50
Vykoukl měsíc v úplňku a část posádky velmi romanticky kuchá okurku.

20:30
Okurka obsahovala pouze střeva plná písku a nejspíše trávící žlázu, poté pouze svaly a nějaké ústní ústrojí. Bylo velmi těžké ji rozříznout.

Den 4 Pintula

37,5 Nm

Rab

Cres, zátoka Kolorat

11:30
Tak mamy zawody na fendrach w kieszeni!:) Dziewczyny sie wycwiczyly I Květa wytrzymala 7 kn! Lodzio A2, drzyj w posadkach!:)

18:25
Při zastávce v krásné zátoce na poloostrově Lopar objevena prasklina ne vzpěře ráhna.

20:20
Ondra s Kasiou sedí romanticky na přídi a loď řídí H9000.

Den 5 Opuh

42,6 Nm

Cres, zátoka Kolorat

Mali Lošinj

5:00
Přiblížila se k nám bouřka. Všechno včas uklizeno, zkontrolována lana na bójce (radši jsme už večer vázali na dvě lana). Vítr zatím ani moc nezesílil a už začalo pršet. Jdeme to s Járou monitorovat.

5:25
Tak Jarda už to po kontrole a převázání člunu zabalil. Jsme skoro ve středu bouřky. Druhá je asi 10 km západně od nás. Vítr max 10 kt. Všechno se zdá OK.

6:40
Výjez ze zátoky směr Osor, na palubě kapitán, Ladička a Radek, následně se připojuje Franta.

9:00
Při průjezdu Osorem nás málem zablokoval nějaký ňouma, který jel průplavem na půl plynu a proud ho skoro zastavil. Pán z mostu na něj řval ať tam dá plný plyn, ale on si spokojeně šudlil své tempo, což vedlo k tomu, že jsme ho pak málem nabrali.

Chčije a chčije – bouřka jak prase.

15:30
Zakotvení v nádherné zátoce Susak (Karibik hadra), akorát přijel prudič na člunu, ať překotvíme na druhý konec zátoky, že je tu soukromý pozemek. Na břehu stavění písečných hradů a zahrabování Ladičky do písku.

16:40
Ivča předvádí akrobatické kousky při jezení polívky ve vlnách. Moc šikovná, nepobryndala se, ještě vylízala talířek.

17:20
Konečně jsme zahlédli alespoň na malou chvíli delfíny. Tři krásní jedinci se objevili a během pár minut zase zmizeli. Druhá posádka měla smůlu, opět meškala při vyplutí a delfíny promeškali – chi chi.

Za vytrvalého deště s duhou přistáváme bravurně u městského mola v Malém Lošinju. Městečko se nám moc líbí již z vody. Zdenda opět ukazuje své kapitánské kvality, když parkuje jachtu bez zaváhání úplně na krajní místečko na mole mezi široký katamaran a malinký člun vyvázaný k nábřeží. Kapitán i vycvičená posádka provedla manévr opět na výbornou. Druhé lodi přidělili týpci z mariny raději místo u kraje mola, aby tam všechny ostatní jachty moc nenabořili. Naše posádka sehraně odchází na podvečerní procházku městem, kde si dáváme kávičku, zmrzlinu a suchozemský záchod. Ondrova posádka nevychází z lodi, asi mají zaracha, když prohráli závod.

Den 5 Pintula

42,6 Nm

Cres, zátoka Kolorat

Mali Lošinj

V noci: 2/3 TO nechtělo hrát – MÁŠ NA TO :-( + přišla první bouřka…

9:15
Peťa: Děcka, jedeme do úplných sraček (po projetí mostu, ke kterému nás dopravil Zdenda! (otáčivým pohybem kormidla))

13:05
Lenka s Márou hledají něco na stěně a lodní prosťáček se diví, proč nejedeme. Protože nefouká.

13:10
Po společném hlasování jsme zvolili čaj hlavním hrdinou dne – v ultra brutálním náklonu si udržel stoickou hladinu zkušeného mariňáka a prokázal tak, že vařit se dá v každém počasí.

13:20
“Kurva, to je úplně nový rum, už zase!” pronáší Zdenda. Posádka lodi B1 slaví další z řady vítězných tažení proti posádce lodi A2 přípitkem. Vítězíme totiž v dalším lítém závodě, I když to nepřátelská posádky odmítá přiznat. Obědváme slávky, koupeme se a odplouváme směr Mali Lošinj.

Po megaporci rizota jdeme vyhledat místní romantické zákoutí, ovšem nacházíme hlavně slimáky, které nelítostně rozšlapáváme (nechtěně)

V noci po četných zkouškách vysíláme kapitána na tichošlápskou misi – ukrást vlajku lodi A2. S posádkou v patách náš kapitán bravurně odvazuje vlajku, doprovázen zaujatými pohledy kolemstojících a kolemjdoucích. Každopádně kořist se počtá, máme 2 vlajky! (a á dvojka jede pod zástavou kapitánovy hnědlavy)

Den 6 Opuh

35 Nm

Mali Lošinj

Dugi Otok, zátoka Pantera

Celý den prší jako z konve.

Ondrovo vyškolení:
Vysílačka:
A) Tady Opuh, Pintulo jste ještě v marině, nebo už jste vypluli?
B) (asi Zdenál) Už jsme vypluli. Jsme v úplných sračkách… Zkusíme zakotvit. Jsme kousek po výjezdu ze zálivu, vlevo.

O 2 hodiny později
A) Už nás vyhazují z mariny, uplatili jsme je 4 Plzněmi, můžem zůstat do pěti, ale dohrajem Šalingrad, dojíme slávky a vyjedem…

O 1 hodinu později
A) Tady Opuh, vyplouváme…

Za 30 minut
Posádka Opuhu pozoruje, jak se správně provádí looping s Bavaria 45, 10 lidmi (před minutou ještě chlámajcí se dav, jak to těm z Opuhu dávají na plachty při 25 uzlech, 40 v nárazu…) Gena i hlavní plachta naplno vytažené a v zádech a levoboku kombinace jugo & bora…
Pintula udělala nádhernou osmičku, v otočkch lizající vrchem plachet hladinu metrových vln. Protijedoucí Jadrolininia provedla ostrou změnu kurzu o 30° vlevo od skořápky jménem Pintula. Zdenda, jedoucí do té doby 200m za Ondrou vyostřil vpravo, aby nechal Ondrovi manévrovací prostor s neovladatelnou Pintulou… Vše dopadlo dobře, žádná slečna přes palubu, Ondra taky ustál přelet od pravého kormidla k levému, prostě nádhera. Posádka Opuhu děkovala Zdendovi za možnost vidět z blízka takovou show a zároveň zůstat na klidném hledišti… Pak už následovala jen pohodová jízda. Pintula přeprala spodní prádlo a následovala Opuh.

22:00
Záchranná akce na vrácení ukradené vlajky. Výsadkový potápěčský tým ve složení Jarda a Honza se vydal vybaven ploutvemi a odhodláním zachránit čest naší posádky k lodi Pintula. Vše šlo neočekávaně hladce. Jarda vylezl po bójkovém laně na palubu znepřátelené lodi a stihl uzmout jak vlajku naší, tak vlajku její. Vítězný výsadkový tým byl s nadšením přivítán na palubě a odměněn přípitkem a záhy palačinkami.

Ondra se Zdenálem dorazili na návštěvu pro přátelský přípitek a dávku palačinek, výměnou za Citadelu, kterou si zítra zahrajeme. Nicméně o vlajce nepadlo ani slovo, tak se těšíme, co na to sousední partička řekne zítra.

23:00 – 2:00
Luxusní taneční párty přímo na palubě. Posádka Pintuly po tom co dodrhla palubu, šla potupně spát se slepicemi.

Co se skutečně stalo (záškodnický zápis od Peťky, která se vloupala na Opuh během společné procházky na Veli Rat):
Poté, co byla posádka Opuhu potupně zbavena plavek a jela pod zástavou kapitánovy hnědky na trenkách, odjela ráno Pintula hrdě vstříc nebezpečenstvím. Po adrenalinovém dni plném akrobacie a skotačení s mořskými vílami dojíždíme na Panteru. Vedlejší posádka poté co proflákala celý den potupně posílá nejslabšího člena posádky – prosťáčka – na bojovou misi. Prosťáček navíc zraněn. FUJ, HNUS, HANBA KAPITÁNOVI

Den 6 Pintula

35 Nm

Mali Lošinj

Dugi Otok, zátoka Pantera

Ráno: Po cestě z nákupu (ze strachu jsme se na něj vydali již za kuropění) jsme zkontrolovali novou vlajku posádky A2. Z téhož důvodu jsme v rychlosti vyměnili stolní hry a rychlostí 3 Nm (Ondra opět porušil pravidla a ujížděl ostrovu rychlostí 3,5 Nm) se Pintula z důvodu nepřízně počasí dokolébala do vedlejší zátoky, kde při hře “Z pohádky do pohádky” přečkala nepřízeň počasí.

Následující řádky jsou dopisovány až druhého dne, kdy se posádka otřepala z adrenalinových zážitků.

Nicméně někteří odvážlivci (ti co se potřebovali umýt) se i vykoupali. Jelikož i Opuh (asi po 5h) také “zvedl kotvy”, vyrazili jsme vstříc našemu (v té době ještě netušenému) dobrodružství. Při první příležitosti jsme zvedli plachty, což mělo za následek zvednutí prakticky celé naší lodi několik okamžiků poté…

Den 7 Opuh

29,6 Nm

Dugi Otok, zátoka Pantera

Sukošan, marina Dalmacija

Tady zápisy chybí.

Rekonstrukce:
Ráno se zdálo ještě relativně klidné, po perfektní procházce na Veli Rat jsme si ještě vyrazili na potápění k vraku. Během toho, co Honza s Terkou plovali k vraku se prudce zvednul vítr. Z původních 5 na solidních 15-20 kt. Člun který jsme se pro ně chystali vyslat jsme zase uklidili, protože by ho vítr spíš odfoukl, než by k nim někdo dojel. Jali jsme se tedy pomalu topící se potápěče zachraňovat celou lodí. Proud je snesl dobrých 200 m daleko.

Cesta do domovské mariny byla hodně mokrá, ve velkých vlnách, které šly snad ze všech stran. Viditelnost žádná. Kapitán se tak tak držel kormidla a počítal míle, kdy už konečně budeme doma.

Všechno ale dopadlo dobře. Jenom prošlápnuté okýnko nás stálo nemalé finanční prostředky.

Den 1

2.9 Nm

Sukošan – marina Dalmacia

Ugljan – zátoka Kuklica

19:05
Parkujeme na mooring. Ondra mistrně přistává. Zátoka Kuklica – cena 312 Kn.

20:00
Poprvé jsme vyrazili za novým mořským dobrodružstvím již v den nalodění. Zdenda se sice obával své kapitánské mořské nemoci + nevolnosti z jízdy v Radkově podání předjíždění na dálnici za využívání tempomatu. Nicméně většinové demokratické hlasování se po prvním smočení v moři usneslo, že poplujeme o kus dál. Ondra navrhl restauraci na protějším ostrově Ugljan, kde se dá parkovat na mole. Protože Sukošan vypadal docela jako díra, navíc poměrně daleko od megalomanské mariny, návrh byl vřele přijat. Ondra poprvé mistrně vyplul z mariny a za přízně větru plujeme na plachty.
Dovolená začíná slibně v místní restauraci skvěle večeříme a seznamujeme se s Kasiou.

22:50
Jsme po vynikající večeři úplně přejezení. Po cestě na loď jsme si dali ještě zmrzlinu, kterou nám zmrzlinář za 6 Kn formoval do nejbizarnějších tvarů. Už víme, že ve společnosti poláků nemáme používat sloveso CHÁPAT.