Den 1 Pintula

3 Nm

Sukošan – marina Dalmacia

Ugljan – zátoka Kuklica

18:15
Chrabrá posádka lodi B1 vyrazila vstříc nebezpečenství s elegancí sobě vlastní. S jistou naivitou vytahujeme hned po vyplutí plachty. Následně stojíme až couváme, ovšem zejména mořští nováčci jsou nadšeni z každého pohybu.
Z neznámých důvodů cca 10 min. po vyplutí Zdeněk spustil dolů schůdky a cosi rozbil. Asi jsme nalili málo rumu Poseidonovi, nebo se Zdeněk pouze snaží svrhnout Cyrila z jeho doposud neochvějné pozice lodního prosťáčka. Stahujeme plachty a pokračujeme vpřed.

19:15
Lodzi nie zepsulismy, ludzi nie potopilismy, na miejsce dojechalismy. Czas na prysznic I kolacje!

Den 2 Opuh

36 Nm

Ugljan – zátoka Kuklica

Ist

10:00
Spokojeně jsme posnídali, částečně za jízdy. Připili jsme si s Poseidomnem a míříme na Zadarské varhany.

11:00
Vítr moc nevěje a tak jedeme na motor. U Zadarských varhan jsme udělali show japonským turistům, kteří nadšeně poskakovali, když naše lodě rozezněly vlnami varhany pod schody.
Na palubě si teď připadám jako v knihovní čítárně.

14:00
Zkoušíme wakeboarding, na třetí pokus Honza úspěšně zvedá prkno na hladinu, po něm i Jarda a Blanka.

15:15
Ladička křupla okno a hlavně ztratila krtečka :(

17:30
Řídí Radek a trháme rychlostní rekordy. Zuzka je smutná, že ji k řízení nechce pustit.

18:40
Parkujem na bójce před Istem. Stálo to 238 Kn.

Na pevnině je možno se osprchovat, sprcha je ale pouze do 20:00. Zdenda a Ladička se chtěli na západ slunce vyštrachat na kapličku na kopci nad Istem, ale připluli jsme pozdě, takže západ slunce se nestíhá. Tak zatímco Radek se Zuzkou se dali do vaření, další členové posádky se mezitím jeli vykoupat na břeh. Řídila Blanka za asistence Franty, člun trošku nabíral vodu vrchem. Sprcha byla osvěžující, i když trošku smrděla a to poté přitahovalo komáry. Mezitím Zuzka s Radkem dovařili a my dostali výbornou večeři v podobě hamburgeru s batátovými houskami a mrkvo-batátovými hranolky. Ondra a Kasia připluli si postěžovat na svou posádku, která stále hraje hry v podpalubí. Po té nás čekal pokrový večer o těžké money. Po x hodinách vyhrává Blanka, která poráží Honzu.

Den 2 Pintula

36 Nm

Ugljan – zátoka Kuklica

Ist

Dorazili jsme k břehu Zadaru a s láskou jsme shlédli děravé schody – rozuměj vodní varhany. Silou naší lodě a umu kapitánova se tyto varhany podařilo rozeznít, leč skladatelův um nás neoslnil. Ani na podruhé.

PS: Karel není Karel. Je to HAL 9000.

Po dopoledni stráveném četbou a společenskými hrami zastavujeme v klidné zátoce na Molatu, šnorchlujeme (resp. hledáme a lovíme ztracené šnorchly), dohráváme Citadelu, kterou mocným finišem vítězí černý kůň Květa.

Po vyjetí z Molatu objevujeme obří (!) vlny a vítr, máme minimálně 60° náklon a je to prostě mazec! Cílem je vrak potopený před 30 lety, bohužel vlny nám znemožnily k němu doplavat a ani člunem to není žádná hitparáda. Koupou se jen ti největší nejhrdinštější odvážlivci (já) a kotníček smočí I Květa.

Už jsme odjeli, vlny nic moc, ale vidíme duhový puntík!

Večer
Kotvíme na Istu po vyzkoušení několika bójek. Následovala akce sekaná (která se velmi vyvedla). Celá posádka se následně pustila do hraní nekonečné hry Šalingrad, kterou po 6 hodinách lítého boje ve slunečních brýlích vyhráli všichni kromě Zdendy a Ondry.

V zápalu hry si 90% posádky nevšimlo zteče nepřátelské flotily – předvoj nahá Blanka odpoutávala pozornost, následně doplula trestná výprava ve složení Franta, Terka a Honza ve člunu. Poté, co se Blanka oděla, pohostili jsme je vínem a předstírali přátelskost, abychom nevzbudili sebemenší stín pochybnosti o našich úmyslech.

Po jejich odplutí jsme posečkali, až bude na lodi A2 naprostý klid a spředli ďábelský plán, který jednou vstoupí do análů námořnické strategie, vojenské taktiky a zrady. Pod rouškou tmy se ve 3 ráno tiše plíží náš člun s osazením Ondra a Zdeněk směrem k nepřátelské lodi A2. Frekvence zabírání pádlem 1 úder za 35 vteřin, cíl – pozapomenutý fendr na levé straně zádi, metafora lajdáctví posádky A2, která nemůže zůstat nepotrestána!

Za 10 minut máme o fendr víc! A to je jen ZAČÁTEK!

Den 3 Opuh

35,6 Nm

Ist

Rab

Mimo zápis v deníku vylezli Zdenda, Ivča a Jarda ke kapličce nad Istem v brzkých ranních hodinách. A protože Zdendu pobolívala záda, dali jsme si lekci jógy pod Jardovým vedením při příjemném ranním sluníčku.

9:55
Po skvělé snídani odplouváme směrem Olib.

Koupačka na Olibu, voda studená, zahřál čaj. Po koupačce vuvuzelový fight. Teď plujeme směr Pag.
Vuvuzelový fight se vyvinul z marné snahy voláním a pískáním svolat zbytky posádek z písečné pláže na palubu. Nicméně nakonec se podařilo kombinací morseovy abecedy, zběsilého mávání a soustavného křiku. Teď spěcháme na Pag, abychom přijeli nějak rozumně na Rab.

16:50
Poté, co se k nám Pintula připojila a zakotvila v zátoce, většina její posádky naskákala do vody a překotně nám plavala vstříc. S jazykem na prsou se vyškrábali na zrcadlo a dožadovali se alkoholu. Ten jim byl ovšem zapovězen Ondrou, kapitánem Pintuly. Zkoušeli tedy hrát na city a čekali na slitování. Marně.

Den 3 Pintula

35,6 Nm

Ist

Rab

Vyplouváme, jídlo, koupací akce, ALE ve 13:25 se Zdendovou rukou stáváme oficiálními PIRÁTY! Vyvěšujeme pirátskou standardu, zapíjíme rumem, Ondrovu ruku nahrazujeme tyčí, OLÉ!

Koupačka, nehostinná loď A2 nám nedává rum (ale našli hvězdici!) – jo a předtím jsme se celkem opili.

Teď soutěžíme v plachtění. Zdeněk: “Blbý rozhodnutí, my vyhráváme” – jsou k vidění jen dalekohledem. Po 10 minutách závodu jsme ve vedení 150 metrů. OLÉ!!

Vítězoslavně doplouváme do Rabu a koutvíme. Po luxusní večeři, procházce a nákupu náušnic se vracíme na loď. Pod záminkou socializace vstupujeme na loď A2 s úmyslem realizace fáze 2 našeho ďábelského plánu. Operace “Poniž a zesměšni nepřátelskou loď” se ovšem daří jen částečně, neboť místo kapitánových trenek kořistíme pouze kraťasy kapitánovy ženy, navíc cena je nepřiměřeně velká: poslední flaška Martini. S chudou kořistí jdeme spát a doufáme ve světlejší zítřky. Naše oběť alespoň nemá o ničem zatím tušení.

Den 4 Opuh

37,5 Nm

Rab

Cres, zátoka Kolorat

10:00
Rozkaz od kapitána zněl jasně: VYPLOUVÁME V 10. Takže jsme museli vstávat už za ranního kuropění, abychom stihli nákupy, procházky po městečku, poštu a taky to – no – jak to říct – prostě sraní.
Z mariny jsme vypluli dřív než druhá loď – takže dneska vedeme 1:0. Jenže nás ti zmetci předjíždí. Překračují max. povolenou rychlost, i když tvrdí, že ne.

11:45
Záchrana GoPro
Tak dnes jsem skoro přišel o svoje GoPro. Po vzoru videa z internetu jsme se rozhodli udělat několik záběrů z hlavního stožáru (stěžně). Jako vytahovací mechanismus měl posloužit spinakrový výtah. Připevnili jsme kameru na výtah, nastavili příslušný mód a začli vytahovat. Dostali jsme se do výšky poloviny stěžně a kamera se zasekla a nechtěla jít výš. S kamerou jsme houpali a škubali za lano, abychom ji dostali výš. V tu chvíli si ale někdo uvědomil, že kamera se pohybuje směrem nahoru a svou vahou není schopná přimět lano k pohybu dolů. Mezitím se začala kamera hýbat a bouchat do stěžně. Vypadalo, že se rozbije. po chvíli paniky a pomalého loučení se s ní jsme zastavili loď a kameru se rozhodli sundat pomocí háčku. Ten byl ale krátký i v případě, že sundávač vylezl na ráhno hlavní plachty. Navázali jsme tedy na háček jedno pádlo, ale nepomohlo. Přidali jsme další. Konečně jsme na ni háčkem dosáhli a sundávač (já) dokázal za mohutného fandění posádky, držící mě, abych z ráhna nespadl, sundat GoPro v pořádku dolů :) Už teď ale máme plán jak to udělat znovu a lépe, protože záběry jsou super :)

14:45
Polední výlet do rozbořeného, sluncem rozpáleného Goli byl velmi unavující, proto se přesouváme zpátky na Rab na koupačku. Kde, jak doufáme, zchladíme naše rozpálená a vyprahlá těla.

19:50
Vykoukl měsíc v úplňku a část posádky velmi romanticky kuchá okurku.

20:30
Okurka obsahovala pouze střeva plná písku a nejspíše trávící žlázu, poté pouze svaly a nějaké ústní ústrojí. Bylo velmi těžké ji rozříznout.

Den 4 Pintula

37,5 Nm

Rab

Cres, zátoka Kolorat

11:30
Tak mamy zawody na fendrach w kieszeni!:) Dziewczyny sie wycwiczyly I Květa wytrzymala 7 kn! Lodzio A2, drzyj w posadkach!:)

18:25
Při zastávce v krásné zátoce na poloostrově Lopar objevena prasklina ne vzpěře ráhna.

20:20
Ondra s Kasiou sedí romanticky na přídi a loď řídí H9000.

Den 5 Opuh

42,6 Nm

Cres, zátoka Kolorat

Mali Lošinj

5:00
Přiblížila se k nám bouřka. Všechno včas uklizeno, zkontrolována lana na bójce (radši jsme už večer vázali na dvě lana). Vítr zatím ani moc nezesílil a už začalo pršet. Jdeme to s Járou monitorovat.

5:25
Tak Jarda už to po kontrole a převázání člunu zabalil. Jsme skoro ve středu bouřky. Druhá je asi 10 km západně od nás. Vítr max 10 kt. Všechno se zdá OK.

6:40
Výjez ze zátoky směr Osor, na palubě kapitán, Ladička a Radek, následně se připojuje Franta.

9:00
Při průjezdu Osorem nás málem zablokoval nějaký ňouma, který jel průplavem na půl plynu a proud ho skoro zastavil. Pán z mostu na něj řval ať tam dá plný plyn, ale on si spokojeně šudlil své tempo, což vedlo k tomu, že jsme ho pak málem nabrali.

Chčije a chčije – bouřka jak prase.

15:30
Zakotvení v nádherné zátoce Susak (Karibik hadra), akorát přijel prudič na člunu, ať překotvíme na druhý konec zátoky, že je tu soukromý pozemek. Na břehu stavění písečných hradů a zahrabování Ladičky do písku.

16:40
Ivča předvádí akrobatické kousky při jezení polívky ve vlnách. Moc šikovná, nepobryndala se, ještě vylízala talířek.

17:20
Konečně jsme zahlédli alespoň na malou chvíli delfíny. Tři krásní jedinci se objevili a během pár minut zase zmizeli. Druhá posádka měla smůlu, opět meškala při vyplutí a delfíny promeškali – chi chi.

Za vytrvalého deště s duhou přistáváme bravurně u městského mola v Malém Lošinju. Městečko se nám moc líbí již z vody. Zdenda opět ukazuje své kapitánské kvality, když parkuje jachtu bez zaváhání úplně na krajní místečko na mole mezi široký katamaran a malinký člun vyvázaný k nábřeží. Kapitán i vycvičená posádka provedla manévr opět na výbornou. Druhé lodi přidělili týpci z mariny raději místo u kraje mola, aby tam všechny ostatní jachty moc nenabořili. Naše posádka sehraně odchází na podvečerní procházku městem, kde si dáváme kávičku, zmrzlinu a suchozemský záchod. Ondrova posádka nevychází z lodi, asi mají zaracha, když prohráli závod.

Den 5 Pintula

42,6 Nm

Cres, zátoka Kolorat

Mali Lošinj

V noci: 2/3 TO nechtělo hrát – MÁŠ NA TO :-( + přišla první bouřka…

9:15
Peťa: Děcka, jedeme do úplných sraček (po projetí mostu, ke kterému nás dopravil Zdenda! (otáčivým pohybem kormidla))

13:05
Lenka s Márou hledají něco na stěně a lodní prosťáček se diví, proč nejedeme. Protože nefouká.

13:10
Po společném hlasování jsme zvolili čaj hlavním hrdinou dne – v ultra brutálním náklonu si udržel stoickou hladinu zkušeného mariňáka a prokázal tak, že vařit se dá v každém počasí.

13:20
“Kurva, to je úplně nový rum, už zase!” pronáší Zdenda. Posádka lodi B1 slaví další z řady vítězných tažení proti posádce lodi A2 přípitkem. Vítězíme totiž v dalším lítém závodě, I když to nepřátelská posádky odmítá přiznat. Obědváme slávky, koupeme se a odplouváme směr Mali Lošinj.

Po megaporci rizota jdeme vyhledat místní romantické zákoutí, ovšem nacházíme hlavně slimáky, které nelítostně rozšlapáváme (nechtěně)

V noci po četných zkouškách vysíláme kapitána na tichošlápskou misi – ukrást vlajku lodi A2. S posádkou v patách náš kapitán bravurně odvazuje vlajku, doprovázen zaujatými pohledy kolemstojících a kolemjdoucích. Každopádně kořist se počtá, máme 2 vlajky! (a á dvojka jede pod zástavou kapitánovy hnědlavy)

Den 6 Opuh

35 Nm

Mali Lošinj

Dugi Otok, zátoka Pantera

Celý den prší jako z konve.

Ondrovo vyškolení:
Vysílačka:
A) Tady Opuh, Pintulo jste ještě v marině, nebo už jste vypluli?
B) (asi Zdenál) Už jsme vypluli. Jsme v úplných sračkách… Zkusíme zakotvit. Jsme kousek po výjezdu ze zálivu, vlevo.

O 2 hodiny později
A) Už nás vyhazují z mariny, uplatili jsme je 4 Plzněmi, můžem zůstat do pěti, ale dohrajem Šalingrad, dojíme slávky a vyjedem…

O 1 hodinu později
A) Tady Opuh, vyplouváme…

Za 30 minut
Posádka Opuhu pozoruje, jak se správně provádí looping s Bavaria 45, 10 lidmi (před minutou ještě chlámajcí se dav, jak to těm z Opuhu dávají na plachty při 25 uzlech, 40 v nárazu…) Gena i hlavní plachta naplno vytažené a v zádech a levoboku kombinace jugo & bora…
Pintula udělala nádhernou osmičku, v otočkch lizající vrchem plachet hladinu metrových vln. Protijedoucí Jadrolininia provedla ostrou změnu kurzu o 30° vlevo od skořápky jménem Pintula. Zdenda, jedoucí do té doby 200m za Ondrou vyostřil vpravo, aby nechal Ondrovi manévrovací prostor s neovladatelnou Pintulou… Vše dopadlo dobře, žádná slečna přes palubu, Ondra taky ustál přelet od pravého kormidla k levému, prostě nádhera. Posádka Opuhu děkovala Zdendovi za možnost vidět z blízka takovou show a zároveň zůstat na klidném hledišti… Pak už následovala jen pohodová jízda. Pintula přeprala spodní prádlo a následovala Opuh.

22:00
Záchranná akce na vrácení ukradené vlajky. Výsadkový potápěčský tým ve složení Jarda a Honza se vydal vybaven ploutvemi a odhodláním zachránit čest naší posádky k lodi Pintula. Vše šlo neočekávaně hladce. Jarda vylezl po bójkovém laně na palubu znepřátelené lodi a stihl uzmout jak vlajku naší, tak vlajku její. Vítězný výsadkový tým byl s nadšením přivítán na palubě a odměněn přípitkem a záhy palačinkami.

Ondra se Zdenálem dorazili na návštěvu pro přátelský přípitek a dávku palačinek, výměnou za Citadelu, kterou si zítra zahrajeme. Nicméně o vlajce nepadlo ani slovo, tak se těšíme, co na to sousední partička řekne zítra.

23:00 – 2:00
Luxusní taneční párty přímo na palubě. Posádka Pintuly po tom co dodrhla palubu, šla potupně spát se slepicemi.

Co se skutečně stalo (záškodnický zápis od Peťky, která se vloupala na Opuh během společné procházky na Veli Rat):
Poté, co byla posádka Opuhu potupně zbavena plavek a jela pod zástavou kapitánovy hnědky na trenkách, odjela ráno Pintula hrdě vstříc nebezpečenstvím. Po adrenalinovém dni plném akrobacie a skotačení s mořskými vílami dojíždíme na Panteru. Vedlejší posádka poté co proflákala celý den potupně posílá nejslabšího člena posádky – prosťáčka – na bojovou misi. Prosťáček navíc zraněn. FUJ, HNUS, HANBA KAPITÁNOVI

Den 6 Pintula

35 Nm

Mali Lošinj

Dugi Otok, zátoka Pantera

Ráno: Po cestě z nákupu (ze strachu jsme se na něj vydali již za kuropění) jsme zkontrolovali novou vlajku posádky A2. Z téhož důvodu jsme v rychlosti vyměnili stolní hry a rychlostí 3 Nm (Ondra opět porušil pravidla a ujížděl ostrovu rychlostí 3,5 Nm) se Pintula z důvodu nepřízně počasí dokolébala do vedlejší zátoky, kde při hře “Z pohádky do pohádky” přečkala nepřízeň počasí.

Následující řádky jsou dopisovány až druhého dne, kdy se posádka otřepala z adrenalinových zážitků.

Nicméně někteří odvážlivci (ti co se potřebovali umýt) se i vykoupali. Jelikož i Opuh (asi po 5h) také “zvedl kotvy”, vyrazili jsme vstříc našemu (v té době ještě netušenému) dobrodružství. Při první příležitosti jsme zvedli plachty, což mělo za následek zvednutí prakticky celé naší lodi několik okamžiků poté…

Den 7 Opuh

29,6 Nm

Dugi Otok, zátoka Pantera

Sukošan, marina Dalmacija

Tady zápisy chybí.

Rekonstrukce:
Ráno se zdálo ještě relativně klidné, po perfektní procházce na Veli Rat jsme si ještě vyrazili na potápění k vraku. Během toho, co Honza s Terkou plovali k vraku se prudce zvednul vítr. Z původních 5 na solidních 15-20 kt. Člun který jsme se pro ně chystali vyslat jsme zase uklidili, protože by ho vítr spíš odfoukl, než by k nim někdo dojel. Jali jsme se tedy pomalu topící se potápěče zachraňovat celou lodí. Proud je snesl dobrých 200 m daleko.

Cesta do domovské mariny byla hodně mokrá, ve velkých vlnách, které šly snad ze všech stran. Viditelnost žádná. Kapitán se tak tak držel kormidla a počítal míle, kdy už konečně budeme doma.

Všechno ale dopadlo dobře. Jenom prošlápnuté okýnko nás stálo nemalé finanční prostředky.

Den 1

2.9 Nm

Sukošan – marina Dalmacia

Ugljan – zátoka Kuklica

19:05
Parkujeme na mooring. Ondra mistrně přistává. Zátoka Kuklica – cena 312 Kn.

20:00
Poprvé jsme vyrazili za novým mořským dobrodružstvím již v den nalodění. Zdenda se sice obával své kapitánské mořské nemoci + nevolnosti z jízdy v Radkově podání předjíždění na dálnici za využívání tempomatu. Nicméně většinové demokratické hlasování se po prvním smočení v moři usneslo, že poplujeme o kus dál. Ondra navrhl restauraci na protějším ostrově Ugljan, kde se dá parkovat na mole. Protože Sukošan vypadal docela jako díra, navíc poměrně daleko od megalomanské mariny, návrh byl vřele přijat. Ondra poprvé mistrně vyplul z mariny a za přízně větru plujeme na plachty.
Dovolená začíná slibně v místní restauraci skvěle večeříme a seznamujeme se s Kasiou.

22:50
Jsme po vynikající večeři úplně přejezení. Po cestě na loď jsme si dali ještě zmrzlinu, kterou nám zmrzlinář za 6 Kn formoval do nejbizarnějších tvarů. Už víme, že ve společnosti poláků nemáme používat sloveso CHÁPAT.

Poznámka

První plavba

Popocházíme po pevnině, předání plavidla potrvá. Plavčíci počítají plachty, provazy, prohlíží poruchy. Pěkně pomalu. Pokud přehlédneme potrhané plachty, pojedeme. Poslední proklepnutí podpalubí. Pochybujeme. Popluje pochybné plavidlo? Plavčíci přikyvují.
Pche. Posledně přežilo podstatnější průsery. Potvrdíme převzetí, plavčíci prchají. Přesun pevnina – plavidlo. Přesypeme piva, polosušené potraviny, ploutve, ponožky palubního prosťáčka (posledně použity pro pohodlnější parkování plavidla). Připraveno. Podklopneme prkno.
První přípitek Poseidonovi.
Po prvním přistání před pěknou písečnou pláží přichází první pokoupání. Před přistáním pochopitelně podávána potrava. Přímo princeznovská. Pak prostě plavba. Při pokoupání potkáváme průsvitnou píchavou podmořskou potvůrku. Pluje při Peťce. Poobědváme.

Den 2

31.4 Nm

Ugljan – zátoka Kuklice

Dugi Otok – zátoka Pantera

11:00
Míjí nás Jadrolinija Jarine

12:00
Kotvíme na první koupačku z lodi v zátoce Dumbočica. Je pořád úplné bezvětří, takže dáme oběd po cestě na Molat.

14:14
Kotvíme v zátoce Podgorica na Molatu

15:55
Potápění u vraku – Jarda a Radek na průzkumu – Jarda chvíli hledá vrak, než ho mezi zaparkovanými jachtami najde.

17:10
Ukotvení na bójce v zátoce Pantera

18:00
Fakultativní výlet na maják Veli Rat na nejsevernějším cípu Dugiho Otoku. U majáku objeveny houpačky na stromě – následovalo velké štěstí a dětská radost. Poté kýčovité focení skupiny s majákem i bez a dožadování se občerstvení v bufáči v kempu vedle majáku.
Výběrčí za parkování chtěl po nás 30 Euro za bójku, po trapasu s uplácením za piva jsme mu raději zaplatili – dřívější informace z tohoto deníku už tudíž neplatí :( Grr

21:00
Čekání na večeři – vaří Ondra a Kasia – tedy Ondra spíš zdržuje, ale on tomu říká, že pomáhá. Večeře přichází v poslední vteřině před tím, než jsme si začali okusovat prsty navzájem.
Poté někteří otužilci využili možnosti koupání s obrněnkami a na palubě se tančila salsa a swing.

Den 3

37 Nm

Dugi Otok – zátoka Pantera

Dugi Otok – zátoka Telašćica

11:30
Excelentní vyplutí z bójky na plachty bez motoru!

14:30
Zátoka Bokašin. Plavecko-člunový výlet do bunkru. V bunkru byla chodba a v ní netopýr. A taky chorvatští zpěváci zpívající koupaje se nazí.

17:10
Vela Rava – přistání na molu před obchodem, který byl ale zavřený. Jsme bez pečiva na snídani a začíná vzrůstat nervozita, že umřeme hlady.

Vaří se svačino-večeře. Včerejší s láskou vařené špagety.

Zdenda: „Lada leží na stěně a čte si“

cca 21
Chytáme už za tmy bójku v Telašćici. Při připlouvání do zátoky nás ještě přivítala objednaná skupinka delfínů. Nad kopci sa blýská, ale hromy nebijů, tak je to OK.

poté
Po skvělé večeřo-večeři a chvilce bezúčelného bloumání zahajujeme letošní pokrovou sezónu. Do úvodního mače nastoupili hráči plni energie, která je po pětihodinovém hraní jedné série lehce omrzela. Finální válku nervů charakterizovalo hrobové ticho přerušováno nervydrásajícími výkřiky „kurva mě už to nebaví, chci jít spát“. Nejvyspalejší byl asi Ondra, neb vyhrál.
Venku bylo mezitím krásné nebe a kolem lodi skotačili delfíni.

Den 4

35.8 Nm

Dugi Otok – zátoka Telašćica

Kakan

6:30
Zdenda + Ladička i Peťka vstávali a hned se koupali! :)

8:14
Přijela samoška a zachránila snídani, koblížky a chleba :)

8:27
Peťa: „Támhle! Už ta ryba žere hovno“ :D

9:30
Návštěva oslíků u jezera Mir. Vítali nás hýkáním už z dálky, hned jak jsme přistáli na bójku. Po přistání ale začalo pršet, což nám po 20 minutách přestalo vadit a vyrazili jsme na břeh. Hned jak jsme vystoupili ze člunu, se udělalo krásně. Tak jsme se při výstupu na útesy notně zapotili. Někteří z účasatníků výletu si ale prozíravě vzali na sebe plavky a mohli se tak hned zchladit v jezeře Mir, které sice bylo o dobré tři stupně teplejší než moře, ale i tak dost osvěžující.

13:20
Kapitán odměněn jízdou na člunu za lodí

14:50
Kotvíme v zátoce na Žutu u Bizikovice. Loď mistrně navádí Radek. Oddáváme se fendrovým radovánkám a synchronizovaným skokům do vody.

16:22
Kaźy mi coś napisać no to pisze :) (dál budu potřebovat mezinárodní asistenci)

17:30
Nákup v malebně rozpracované vesničce Vrgada. Paní prodavačka z nás byla notně nervózní, ale bohatým nákupem jsme jí snad udělali radost.
K dovolené bych rozhodně Vrgadu nedoporučil. I ve dvoumetrové hloubce stále nebylo vidět dno.

21:20
Chytáme bójku na Kakanu opět za svitu baterky.

4:00
Jsme právě v centru bouřky, před kterou nás varoval člověk na Vrgadě. Bójka drží dobře i když se na ní docela vrtíme. Nárazy větru už ustávají. Od půlnoci foukal silný vítr od jihu. Bouřka nás potřetí otočila o 180° a přišla pak ze severu.

4:25
Je po bouřce. Trošku ještě prší, ale vítr ustává. Na severním horizontu už se protrhávají mraky.

Den 5

20.6 Nm

Kakan

Skradin

9:00
Vplouváme do ústí Krky. Pravobokem míjíme krásnou plachetnici, o níž se dohadujeme, že je buď z Chile, nebo Británie, případně Austrálie.
Míjíme rozestavěný hrad a pohřebiště fendrů. Most před námi.
Vešli jsme se. Ladička za kormidlem se bravurně pouští do slalomu.

11:00
Kotvíme v zátoce Beretuša a zkoušíme na vlastní kůži za doprovodu labuťáka Igora jestli je voda ještě slaná.

11:50
Úspěšně se vyvazujeme na mooring ve Skradinu.

Den 6

22.7 Nm

Skradin

Žirje – zátoka Vela Stupica

Ráno před vyplutím vyrazila Ladička s Peťkou na nákupy surovin na snídani, aby nasytily hladové krky zbytku posádky. Vzaly to zkratkou přes butiky, poštu, stihly si ochočit motýla, získat legálně a zadarmo rajčata a nejbližší cestou přes Šibenik si to rázovaly zpět do mariny. Po cestě potkaly nervozně vyhlížející zbytek posádky, čekající na něco k snědku. Během naší krátké nepřítomnosti šlo raději obstarat potravu několik dalších jedinců, jen kapitán na to ráno hodil bobek a teď spí ve své noře.
Peťka s Ladičkou pokračují v integraci mezi místní domorodce a vyrážejí do na pohled lákavé marinové restaurace. Po osmělení, na suchou zem do neznáma, vkračuje také Radek. Objednáváme kafe, vajíčka a croissant. Poté, co croissant Peti donášejí hodinu po kávě a mě vajíčka raději vůbecc (i přes opakované upozorňování vždy následovala ignorace), rozhodli jsme se nasadit svou asertivní tvář, zaplatit pouze část naší objednávky a nasraně vykráčet zpět k lodi. O integraci tu zde očividně nikdo nestojí – naše peněženky i národnost pro obsluhující nebyly tak zajímavé, jako ostatní majetnější hosté. Dobře jim tak, ještě nikdo nevěděl, že mají čest hostit muže s nejlepší diplomovou prací :) PCHE.

12:53
Vyplouváme. Po dlouhém čekání, než přestane pršet se konečně odhodláváme vyrazit. Shodou okolností ve stejný moment, jako britská megaloď Phaedra. Ta se ale nějak dlouho nemohla vyšmrdolit z mariny, tak jsme ji předjeli.

14:30
Krátce po vyplutí ale vysvitlo sluníčko a vypadá to na krásný letní den. A zatím co nás Phaedra ještě před Šibenikem předjela, zastavili jsme u sádky a koupili 3 kg čerstvých mušlí. Po důkladném očištění je teď Zdenda za vydatné pomoci ostatních vaří. Už se těším, až je ochutnáme :) To bude lepší mňamka než instantní polévky :)

18:00
Sledujeme přehlídku nejrůznějších typů mraků, včetně vodní smrště/hurikánu. Před námi se ale jako zázrajem rozráží a jedeme po sluníčku, na plachty. Ne moc rychle, ale pohyb to je. Ondra (povýšivší na kapitána směle nás vedoucího do nejrůznějších nebezpečenství) svým výkřikem „delfíni“ rozčísl podvečerní idylku, a my tak mohli sledovat radovánky početné rozskotačené rybí rodinky. Skákali tak vysoko, že Lada měla strach, že nám skočí do lodi, ale pak se uklidnila vědomím, že by je svými airbagy (© Lada) odrazila zpět do moře.

Den 7

38.6 Nm

Žirje – zátoka Vela Stupica

Sukošan – marina Dalmacia

8:15
Ladička a Zdenda se vydávají jako první na průzkumný výlet na zříceninu byzantské pevnosti z 5. století Gradinu?? (Gradici??) Po strastiplné cestě ve špatných botách nás vítá odměna v podobě úžasných výhledů na zátoku se zbytkem naší posádky i na otevřené moře s plachetnicemi. Po návratu se zbytek posádky rozhoduje vyrazit v našich invazivních spotách a vyráží rabovat na evninu. Zdenda, Ladička a Peťka zatím rabují společné zásoby v lednici a hodují spolu s ochočeným hejnem vos na 3 chodovém menu.

11:05
Po koupání v osvěžující vodě vyrážíme na poslední štreku tohoto ročníku. Vítr utichá.

14:50
Kotvíme v zátoce u Žminjaku na poslední koupačku a ještě k tomu ve vlnách. Obědváme vynikající kombinaci těstovin a masa „co loď dala“.

17:30
Stahujeme plachty, protože při maximálním náklonu na pravou stranu nám začal dřez nabírat vodu. Klárka po cestě do podpalubí objevila malou loužičku pod sporákem, načež jsme idenfitikovali zdroj jejího původu (nezavřený ventil dřezu). Voda už tekla po zdi. Ani po 10 minutách ještě pořád není všechna vyčerpána.

18:30
Ještě na chvíli vytahujeme plachty. V silném protiproudu to ale pomalu zpomaluje. Tak to po pár minutách balíme.

Den 1

Nalodění. Jelikož loď nebyla ještě v momentě našeho příjezdu do Trogiru připravená a čekání v třicetistupňovém vedru bylo úmorné, rozhodla se děvčata, že se zajdou osvěžit na nedalekou „pláž“ na ostrově Čiovo. Peťka si nenechala ujít ochutnávku plodů kaktusu v domnění, že se bude jednat o naprostou delikatesu. Čímž ale si v ústní dutině vyrobila (aniž by o to stála) řadu nových piercingů, které si musela nakonec pinzetou vytahovat z pusy…Ostatní přihlížející jen konsternovaně přihlíželi, jak Peťčina azbestová pusa pojídá kaktus i s trny.
Předání proběhlo v pořádku. Loď vypadala relativně použitě, nicméně prostorně a stále komfortně. Takže už jsme se nemohli dočkat na nedělní vyplutí.